Elegantní paní Dalmatinová s pohledem Kleopatry napodobující pohled sfingy. :)

Sedmého října loňského roku mne tato čarovná fotografie velice uchvátila. A velice uchvácen jsem jejím kouzlem také o čtrnáct měsíců později, čili sedmého prosince roku dva tisíce dvanáct.

Odkazovaná série fotek z tuzemského Twin Peaks je opravdu magická!

Tomáši, domnívám se, že tato lesní žínka nešilhá. Pouze pozoruje cosi pro nás neviditelného, co se vznáší přibližně deset centimetrů před jejím nosíkem.

..........................................................................
16. 11. 2012 = Den poezie
(Zdroj informace: Stolní myslivecký kalendář 2012)

:(

Dnes mne speciálně nadchla předposlední fotografie. Teprve teď jsem si všiml nástěnných hodin. A deštníku ve funkci zarážky horního křídla okna. Je zde stále co objevovat a těšit se z nálezů...

A konfigurace veškerých komponent na poslední fotografii také nemá chybu...

Vracím se opakovaně a pokaždé zjišťuji, že při prohlížení těchto fotografií se na mé tlamě objeví cosi jako úsměv. Děkuji tedy za opakované procvičení svalů tlamových.

Jako z nějakého hororu, kde v místnosti, ze které není úniku, se pomalu snižuje strop. Napínavý příběh však skončí šťastně. Pohyb stropu zastaví nezničitelná soška kokršpaněla.

Líbí se mi první fotografie s poličkou, květináčem a plazivou rostlinou.

S napětím sleduji přírodní drama vzadu na záhonku. Vyděšený krteček prchá před čapím predátorem.

Je správné fandit pouze krtečkovi? A pokud ano, co bude mít čáp k večeři?

Mé základní sebeobranné reflexy zde selhávají. Estetická policie v mém mozku je při každém pohledu na tyto fotky vyřazena z provozu. Z důvodu, který neznám, k této sérii nedokážu zaujmout záporný vztah. Jeví se mi čím dál lepší.

Možná se to bude zdát nepochopitelné, ale práce, která v minulosti již mnoha pozemšťanům údajně pomohla, v mém případě nepomohla (pokoušet se pracovat pravděpodobně nebyl úplně šťastný nápad). Závada je však přesto odstraněna, a to i s handicapem vojenského oka. Nazíráno s odstupem je již jasné, že problém byl v kompatibilitě zvířectva. Když se zde dnes v deset hodin a padesát osm minut nečekaně zjevila iniciační zmínka o zvířeti, na které vlk tradičně reaguje, tak se ve vlčí kebuli konečně rozsvítilo!

A když teď iniciační zmínku o nejmenovaném zvířeti vynecháme (takový luxus si můžeme dopřát, protože je již rozsvíceno) a vrátíme se k dřívější definici „liščí čumáky“, zjišťujeme, že jde o velmi hezké pojmenování standardního prostorového úkazu. :)

Jsem trochu dyslektik a napřed jsem četl „vnímám tu syrovost a vojenským okem“, což mi nějak nedávalo smysl. Potom se mi to sice podařilo přečíst správně, ale když jsem se sem po chvíli vrátil, tak (jako kdybych na předešlou opravu chybně přečteného snad zapomněl) jsem zase napřed chybně četl „vnímám tu syrovost vojenským okem“. A věřte nevěřte, totéž se mi stalo i při třetím návratu. Aniž bych o tom dříve věděl, tak mám asi vymytý mozek a jsem zřejmě naprogramován k vnímání fotek vojenským okem. Dá se s tím něco dělat, anebo to mám raději nechat být?

Člověče, víš, že ty výhřezy z číslicových informací jsou docela zajímavé?

Hezké.

Ale je škoda, že je to tak blbě malé. Výjimečně zdůrazňuji to slovo blbě (blbě malé), protože ta móda malých "náhledů", na kterých je prd vidět, mne přijde zbytečná. Stokrát opakovaný vtip (konkrétně s malým „náhledem“ namísto dobře viditelné fotky) začíná být už poněkud vyčerpávajícím, a rozhodně už dávno není vtipný.

Anebo se snad Michale bojíš, že větší fotku ti někdo ukradne, prodá ji za 10 000 Kč a tobě nepošle žádní podíl z kořisti? Nebo o co tady k sakru (filmově - knižní výraz „k sakru“ jsem teď použil proto, abych zdůraznil, jak jsem strašně rozčilený a jak v záchvatu buším myší do monitoru a mlátím čelem do klávesnice) vůbec jde?

A navíc je tento náhled ještě k tomu blbě zpracovaný. Nehezky rozplizlý atd.

Prostě je škoda to prezentovat formou takovéto zmršeniny.

Protože jinak je to hezké.

Opravdu hezké.

Skutečně hezké.

Fakt hezké.

Doopravdy hezké!

Potkat ho v lese, tak položím peněženku na pařez a zdrhám.

http://img9.ceskatelevize.cz/program/porady/26025/foto/29138140282_08.jpg

:)

To jsem teda blázen. Nevidím ani jedničky ani lišky. Ale asi bych neměl podléhat předčasné skepsi. Když vydržím ještě jedenáct a půl hodiny pracovat, tak se možná dostaví alespoň lišky, aby daly dobrou noc.

Dal jsem si závazek, že také zkusím 12 hodin pracovat. Doufám a těším se, že rovněž potom v garáži objevím špičaté jedničky.

Také se mi to tentokrát jeví výjimečně mdlé...

Ale tak je alespoň nějaká změna. Pořád samá chvála musela už začít nudit i Kamila.