haf, ta první mne oslovila (přesněji řečeno oštěkala)
...a také se mi na té první líbí ta zakončení těch ocelových trubek – vertikálních nosných sloupků drátěného plotu... ...totiž ono to na vlčím monitoru vypadá tak, jakože z těch trubek nahoře šlehají plameny – jakési pochodně... ...jako kdyby ty oranžové plameny domalovával Mistr Župník... ;o)

pes2: nemohu se nažabit pohledem na veledůstojný výraz té nádherné bytosti...
...je vůbec z této planety...?
pes3: houkám, že koukám, že velevážená Básnířka Vlasta se také zmiňuje o šlechtičně...
=:o)

...na mně působí hezky výtvarně... ...pěkně sestavené...
...tento diptych si představuji na zdi nějaké decentně zařízené vinárny...
...speciálně se mi líbí ta „hořící“ perforace... ...v té černé ploše vyniká...

Tato veledůstojná Tvář vysloveně nabádá k pokusu o spanilý portrét v aranžovaném zámeckém interiéru se šlechtickými rekvizitami...

Ondřeji, někdy mám dojem, že svět ještě nezačal... ;o)

takový zvláštní jev: obsahově se mi více líbí ta předešlá, ale výtvarně asi spíše tato...
...i když tato je hodně nepřehledná (alespoň na monitoru), zároveň zde z této složitosti vzniká zajímavá struktura... ...jakýsi dekor... ...žensky jemná záležitost... ...skoro bych řekl něžná „koláž“, ve které ani tak nejde o obsah, ale spíše o vrstvení ornamentů a struktur...

...ale jaképak lichocení? ...ty odkazované portréty a ještě ty další ze série ::: TVÁRe :::
mne opravdu hodně ovlivnily...
...tenkrát mně na ně poslal odkaz Mistr Saki, kterému rovněž děkuji... =:o)

sedmimilá a velevážená Básnířko Vlasto, jsem velice rád, že se zmiňuješ o pocitu vykořenění apod...
...a také se o něčem takovém nepřímo zmínil velevážený Mág Tomáš Pavlík...

...pokud bych měl vyházet všechny „své“ výcvaky za minulý rok a ponechat jen jeden, tak bych ponechal pravděpodobně tento...
...jednak pro to, že pořídit jej bylo těžkým úkolem, a druhak pro to – jak jen to říci? – no asi tak nějak právě pro ty dříve zmiňované pocity...

...možná, že právě tento výcvak a potom asi ten s paní zpěvačkou a panem harmonikářem („Pražské léto IV“) jsou pro vlčí vnitřní svět nejvýznamnější (v rámci vlčího portfolia; mimo toto portfolio jsou pro mne významnější jiné fotografie od jiných autorů – v těchto dnech asi úplně nejvíce portréty dělníků od Václava Jiráska – chystám se na výstavu Industrial v Rudolfinu...)

...takže speciální podědkování sedmimilé Haničce Špírkové za zmínku právě o těchto dvou výcvacích...
...a také speciálně dědkuji sedmimilé Kristýnce za zvýšenou podporu právě také u těchto dvou...

velevážený Mistře Peter Pane Burdo, převelice dědkuji, ale jsem jen pouhým břídilem, u kterého vše zařizuje víla Náhoda...
...co se týká pouličních portrétů, tak asi ani netušíte, jak velice obdivuji třeba tyto dvě vaše portrétní fotografie, a jaký měly, či vlastně stále mají význam pro vlčí dumání o fotografii:

http://www.photopost.cz/pp5free/foto.php?id=35070
a
http://www.photopost.cz/pp5free/foto.php?id=34003

Posílám též speciální poděkování veleváženému Otovi Hejmalovi za přivítání v klubu...

Omlouvám se všem ostatním, které nyní nejmenuji (musím tento vstup zkrátit, abych nezaplácl celou stránku)

Děkuji vám všem za komentáře: jak za povzbudivé (někdy nepřiměřeně kladné), tak i kritické, a také za komentáře upřímně váhavé...
=:o)

...ale ať už tak či onak (pasparta), tak asi vždy podle citu bez „matematicko - geometrických předsudků“, kterých se často dopouštím, takže nemám co kvákat... ;o)

...Tome, na té odkazované je toho nějak příliš nahoře – tam je to nějak zbytečně masivní a také nějaké přehmotnělé dole (a potom mám zobrazenou absurdně nabobtnalou pravou část, ale to je asi jen zobrazením na bílé ploše...)
Ty číselně uváděné proporce jsem trochu nadsadil – snažil jsem je „ušít“ k silnému rámu této pasparty (na svých „webových“ paspartách mám ty rozdíly nepatrné – o něco menší než jsem psal pro tebe, protože mám trochu tenčí rámy u kterých je každá drobná změna velmi citelná...)
Asi jsem ty rozdíly v proporcích pro takto silnou paspartu nadsadil příliš...
Zkrátka udělej to podle citu, připoj to k té první a je to... ;o)

pes: ta fotografie za to stojí... ...mne se opravdu líbí, a nerad bych Ti to tady zasvinil rozvleklými úvahami o paspartě...

pes2: já teď nevím jak to je přesně – u silných paspart optický střed snad ve čtyřech sedminách výšky anebo tak nějak podobně... ...avšak to se zřejmě týká ještě silnějších paspart, než je tato...
...jistě je to velmi individuální...

hm, koukám, že jsme to asi zvorali oba... ;o))
to, jak jsem škrabal o zachování proporcí vnějšího okraje pasparty k proporcím fotky bylo asi nesprávně... ...teď si to začínám uvědomovat... ...nojo, je to vlastně tak, že vnější okraj pasparty by zřejmě neměl býti tolik podlouhlý obdélník, jako fotka... ...jo, tak to asi je... ...vlastně ne asi, ale určitě...!!!

...nyní jsem si uvědomil, že já též svými paspartami mírně potlačuji proporce 2:3 a trochu je zkracuji (jakoby směrem ke „čtverci“) , ale samozřejmě jen o fous... ...a myslím, že tak by to mělo býti...
hm, něco jiného dělám a něco jiného jsem při prvním vstupu naškrabal, za což se vymlouvám (ale ty proporce u takto silné pasparty: boční = 1, horní = 0,9-0,8 a spodní = 1,1-1,2) myslím tak nějak zhruba sedí, ale konečné ladění zásadně podle citu, nikoliv podle matematiky...

Avšak nejpodstatnější: spodní okraj většinou o trochu silnější než boční (horní naokap o fous méně (pokud nejede např. o úzké „panorama“ na výšku, kde bývají boční šířky pasparty přirozeně větší, než výška spodního bílého pruhu)... ...a potom ta řada výjimek (např. jen horizontální bílé pruhy bez bočních svislých bílých pruhů apod., ale to je již jiná kapitola...
;o)

jako vlk se všemi odstavci!!! ;o)))

pes12: jen ještě dodám, že to mírné výkrutově-kompoziční pošťourání jsem si dovolil jen pro to, že mne tento diptych opravdu hodně opísmenoval, oslabikoval, oslovil a ovětil (kdyby mi byl lhostejný, o výkrutově-kompoziční problematice horní části diptychu bych se vůbec nerozškrabával...)

...tento diptych se mi zahryzl do makovice a vytvořil průvan v zahnilých pilinách...

...i včera při slídění v exteliéru jsem na tento magicky větrný a působivě zbarvený evropácko-americko-asijský diptych, kde horní fotografie nemá žádný smysl a ta spodní to tak čarovně potvrzuje, často vzpomínal a představoval si jej pod sklem na zdi ve svém brlohu...

...a pokud by měl vzniknout fanklub tohoto diptychu, tak se hlásím za člena...
=:o)

tenkrát na photopostu jsem hýknul: „...funguje!! ...pro mne vizualni lahudka!! „
totéž bych mohl zahýkat i nyní... ...stále lahůdka, čas jí neublížil...

ale ještě k té bílé paspartě: vřele doporučuji trochu přidat tloušťku bílého okraje nahoře i dole... ...protože v nynější podobě je ta pasparta mírně disproporční...

například: pokud je boční část pasparty siná 1, tak hořejšek by měl býti 0,8 až 0,9
a spodní část pasparty 1,1 až 1,2...

ty proporce píšu nyní nahrubo, ale tak nějak – hodně se to mění podle síly pasparty vůči velikosti fotky... (pokud je pasparta hodně silná, rozdíly v poměru stran se zvětšují)

zkrátka situovat fotku na tzv. „optický střed“ při vytvoření proporcí pasparty tak, aby přibližně odpovídaly proporcím fotografie...

Anebo lze toto pravidlo úspěšně porušit, avšak v takovém případě by mělo být porušeno výrazně, aby to nevypadalo jen jako chyba paspartéra...
;o)

MyChale, děkuji za doplňující info... ...ale to je přece jasné jak Trychtýř, že je smahnutá od boku... ...jen jsem měl na mysli to, že když už je takhle přetočená, takže už je to moc, a že tím to ztrácí tu lehkost momentek smahnutých od boku... Zkrátka ty horní úběžníky se už trochu nehezky téměř zarovnávají k hornímu vodorovnému okraji a vpravo dole už zbytečně vyplouvá hlušina, která by nebyla hlušinou, kdyby měla nějaký protipól... Kompozičně trochu zlobí, a nezlobila by, kdyby nabyla naklopena až takto příliš... Já vím, že to je od boku – o tom jsem vůbec nepochyboval... Jenže odbokovky obvykle nebývají až takto hodně naklopeny (bývají naklopeny jen tak lehce, a to bývá pěkné...) Samotný náklon – ani takto velký - určitě nevadí na jiné fotce s jinými úběžníky a liniemi, ale tento zde už poněkud rozhodil obraz – je tak trochu zaseklý jak nesprávně pootočený ježek v kleci, což je zkrátka škoda...

Ale to není podstatné, protože tento diptych mne fascinuje i tak jak je... Často se k němu vracím... Dokonce na tento diptych občas vzpomínám i tehdy, když pobíhám někde v terénu mimo počítač...
Nic není dokonalé, a to je asi také to pěkné...
V každém případě je tento diptych pro mé vnímání nejen zajímavým, ale předeblechám tak zvláštně všedně a současně exoticky veleatmosférickým...
Podněcuje fantasii a takové ty zvláštní nepopsatelné pocity jakoby z jiného světa...
S nadšením se k němu vracím...
=:o)

Ano! A MyChal je dobrým filmovým kombajnéristou... Dobře sklidil... =:o)

Filipe, ale jakápak polička? V tom obchůdku nahoře jsou zcela jistě regály, ale že by tam byla i polička? Avšak možná máš pravdu; i to je nakonec možné. A třeba je tam i nějaká skříňka. Ale proč preferovat poličku na úkor ostatního nábytku?

pes5: jsem dlužný zavýt, že ta spodní nejen připomíná „americkou pěknost“ (což zcela jistě není ostuda), ale že mne předeblechám fascinuje tím hezky chyceným okamžikem včetně pohybové neostrosti chodníku, ozdobené skoroostrostí těch některých ve směru pohybu osy čočky letících bílých kousků...

pes6: ta horní sice do krku nevklouzne tak hladce, samozřejmě a lehce jako ta spodní, ale to spojení obou do diptychu je zajímavé a předeblechám atmosférické až hyperatmosférické...

pes7: a ten nejvelevyváženějším klubovým Profesorem zmiňovaný dálný východ je zde obsažen také... ...ano, dálný východ (přesněji řečeno dálný výpad, pokud záchod Slunce nazýváme západ)
=:o)

mě ten náklon také nevadí... ...já jen, emh, že na Fstopu je přece povinnost kritizovat ostošest (když nebudeme kritizovat, tak budeme vytaháni za uši) a když jsem teda dnes roztočil ruletu náhodné volby čí robotu zkritizovati, tak to za všechny ostatní odnesl MyChal... ...doufám, že se nebude hněvati... (příště to odnese zase někdo jiný...)
=:oP

pes3: škoda přeškoda, že ta horní část tohoto diptychu je nakloněna až takto příliš... ...tímto přehnaně velkým náklonem to ztrácí punc letmo (od boku) střelené momentky... ...tím to ztrácí určitou lehkost a samozřejmost...
...momentkové lehké náklony jsou moc fajn, ale zde je to už přetočené, a tím to paradoxně příliš sedí na zadku – působí to poněkud násilně, což je velká škoda, protože potenciál tohoto diptychu je velký...

pes2: teprve nyní mne dojelo, že ta scéna s větrným vírem je zřejmě kultovní, že už je asi dávno naprosto profláklá, a že je teda zcela zbytečné se o ní jakkoliv rozepisovat... ;o))