placatý skener děkuje za všechny komentáře (vzkazuje, že z některých má prý velkou radost! =:o)

Tomáši Sz, možná ani ne linoryt, ale spíše tak trochu vzdáleně cosi jako vrstvený sítotisk...
;)

líbí

pes: dotyk s horizontem je prima, avšak ještě atraktivněji by působil dotyk s žralokem či elektrickým rejnokem...
;)

velice děkuji slova povzbudivá, ale raději teď vůbec neštrachám v krabici s fotkami, abych ke svému překvapení nakonec nezjistil, že... ...ehm... ;)))

oka-mžiky

horní triptych působí až sochařsky

a na té druhé samostatné fotografii (velmi tajemné až magické) kdosi nenápadně pozoruje diváka

...

placatý skener a tropický vlk vám všem děkují za krásné a vlídné komentáře... =:o)

pes: velevážený VeleMágu TeePee, co se týká kvality provedení zde, tak to bych raději příliš nerozebíral – viz první komentáře na této stránce, ehm...
;))))

obzvlášť ta první fotografie je velmi zdařilá – skvělý momentkový dvojportrét =:o)

Danieli, ten skener mne vůbec neposlouchá... On poslouchá Rádio 1... ;))

;)))

svižné; čiperné; blyštivé, svěží; dynamické; účinné!
pes: básnířka Vlastička umí zasáhnout! ;))

aha! Už to také vidím! To jsem z toho teda srnec! >:oO=
;))

fleky? =oO

;))

jako Ivan Vaňo

krásná zahuštěná báseň, vyvolávající pocit klaustrofobie... ;)

(avšak je paradoxem, že většina stromů v lese musí mnohem více bojovat o svůj kousíček světla a prostoru, než mnohý 'strom mestský'...)

Zkrátka paradoxové na nás poťouchle číhají snad za každým rohem této kulaté planety...
;))

Děkuji!! =:o)

pes2: ten triptych úžasně funguje!

Ale, to víš... Skládačky jsou nyní jaksi v módě, a divák už ani nepozná autora...

Citlivě složené diptychy, triptychy atd. perfektně fungují, ale zároveň už jaksi zavání módností, uniformností, graficky elegantním východiskem z nouze...

Mistře Valsidale, omlouvám se, že jsem nyní tak nepříčetně kritický, ale fotograf Vašeho Formátu nemá takováto skládačková pomáhátka zapotřebí...

Vím, že máte zcela výjimečný talent, a že nafotíte tak skvělé fotky, že všichni budeme čubrnět!!!

Takže směle vpřed!

Fandím Ti a držím palčáky!


pes3: ale jo, ten triptych funguje senzačně... Maká jak seštylovaný motor závodního stroje... Ale...

Ale...

;))

pes: Mistře Valsidale, aby debata nevázla, tak dodám, že s velkými přestávkami občasně vycvakávám už od dětství... V období střední školy jsem vycvakával takové ty obecně líbivé obrázky, za které mne rodiče a sousedé chválili a přátelé poklepávali po ramenou... ;))

Ale potom jsem pochopil, že musím jinak... Začal jsem vycvakávat taková podivná zátiší reality a introvertní "věci", kde jsem měl pocit, že jsem se dostal někam dál, a to i přes to, že se to téměř nikomu jinému nelíbilo...

No, a když mne Tom B/W Barva před pár lety přihlásil na photopost a já se koukl, jak vypadají fotky na webu, tak jsem pochopil, že mnohé z toho, co se mi líbilo vycvakávat v období kdy jsem vycvakával pouze do šuplíku, už dále vycvakávat nemohu...

A vrátil jsem se zpátky k počátkům – k obyčejnému lovení momentek...

(tím však vůbec netvrdím, že má smysl pouze klasické lovení momentek – takhle ortodoxně jsem to nemyslel ;)

Avšak jak se říká: skutečně nové je pouze to, na co se už zapomnělo...

Močení na prázdné plátno a prodávání výkalů umělce v plechovkách již bylo dávno vyzkoušeno...

Mantinely byly ohledány, je čas se vrátit na hrací plochu...

Zdá se, že nezbývá nic jiného, než pokoušet se dělat jak nejlépe to lze „pěkné věci“...

;)

výborné; nádherné! Nadchly mne všechny tři fotky, a to tak, že velice! =:o)

velmi příjemná fotografie

ode dneška nulová tolerance pro dodatečnou typografii ve fotce. Ale to víš, že graficky to funguje, avšak vnímám to jako fotografický ofsajd... ;))