[fs:102] pro mě to hlavně není nic nového, spíš naopak, velmi starého. portrét v přirozeném prostředí. studenti to mají v ostavě za úkol každý rok, viz http://sus-foto.blog.cz/0906/portret-v-prirozenem-prostredi.
celý náš ročník má takovýhle soubor, někdy 1999/2000 tuším.
a dokonce obdobné soubory na fs už párkrát padly (minimálně jeden si pamatuju).

celou tu akci na naší škole inspirovaly fotografie Ireny Armutidisové, která tak nafotila soubor portrétů v přirozeném prostředí, ba dokonce i s přirozením, jako magisterskou práci na itf (1998).
(našla jsem ale jen jednu a ještě blbě oskenovanou; výsledný soubor byl čb i v barvě, http://www.funkehokolin.com/index.php?id=302)
viděla jsem tehdy fotky na výstavě, byly výborné jak po vizuální tak po technické stránce.

ani jsem neměla chuť sem něco psát, ale na druhou stranu jsem si řekla, že autora by možná zajímalo, že něco takového se někde fotí už tak deset let, rok co rok, jako školní úkol druhých ročníků, a že celý ten nápad vznikl z inspirace konkrétní práce. studenti mají za sebou kompoziční cvičení s neživými předměty a jistou zručnost ve věci všímání si světla. ve druháku postupují dále a na tomto souboru se učí komunikovat s cizími lidmi, oslovovat je a pracovat s nimi ve spojení s kamerou.

proto se pro to nedokážu nadchnout a asi ani ocenit práci. ostatně jak píše tomáš, každá fotografie by měla v sobě nést kus práce, pokud je hodno ji vystavit.
záběry jako takové mě moc nenadchly, některé lehce uspokojily, ale opět jsem v nich nenašla nic, co bych neviděla už nesčetněkrát. tudíž mě nechávají zcela chladnou a bez emocí.