Na tu odkazovanou barevnou verzi série civím „s úctou a obdivem“ (jak jsem psal již tenkrát), ale nyní na mne zapůsobila ještě silněji tato černobílá varianta.
Je to zvláštní. Někteří lidi pokřikují „na výšku se nefotí!“. Ale takový výkřik mne nikdy neoslovil. Vůbec mu nerozumím. Mne nyní oslovuje pokřik „barevně se nefotí!“. Ano, teď mne velmi oslovila a zachvátila tato černobílá verze série. A mám skutečně chuť hulákat „barevně se nefotí!“. Jsem dlouhodobě infikovaný černobílou fotkou. Sice mne již mnohokrát nadchly mnohé barevné fotky (a některé barevné fotky mne nadchly velice, velice, velice), ale přes to jsem se nikdy nedokázal zbavit jakéhosi vnitřního „tajného“ pocitu, že barevné fotky jsou jenom „jakobyfotky“. Já vím, že toto není žádná racionální úvaha. Teoretici fotografie by mne za takovou úvahu jen vynadali. Anebo by se o tomto vůbec nebavili. Neměli by co řešit. Já vím. Rozumím. Toto řeší jenom dementi. Výkřik „barevně se nefotí!“ je podobná debilita jako zvolání „na výšku se nefotí!“. Proč se nějak omezovat? A proč se vymezovat? Proč něco pokřikovat? Hm, rozumově na to nestačím. Je to jen takový pocit. Nic víc než pocit.
Já ti nevím. Ten první záběr mi až moc připomíná nultá políčka na mých filmech, vycvaknutá zbůhdarma do prostoru. A ty další jsou pro mě taky celkem nicneříkající.
diky za vsechny komenty.
ad divny format: je to scanom, ktory odhryzne kus zhora a zdola (v % sa vyjadrovat neviem). podla mna je setrnejsie to nechat takto ako keby som to mala upravovat a este viac orezavat, aby to sadlo do 35mm formatu...
Mně se to zdá malinko rozházený, ale těšim se, až to uvidim všechno pěkně pospolu, to vyzní jináč. :) Jednička je taková dojemná, trojka se mi taky líbí hodně.
S(4) patient
Ana Trninić
Je to zvláštní. Někteří lidi pokřikují „na výšku se nefotí!“. Ale takový výkřik mne nikdy neoslovil. Vůbec mu nerozumím. Mne nyní oslovuje pokřik „barevně se nefotí!“. Ano, teď mne velmi oslovila a zachvátila tato černobílá verze série. A mám skutečně chuť hulákat „barevně se nefotí!“. Jsem dlouhodobě infikovaný černobílou fotkou. Sice mne již mnohokrát nadchly mnohé barevné fotky (a některé barevné fotky mne nadchly velice, velice, velice), ale přes to jsem se nikdy nedokázal zbavit jakéhosi vnitřního „tajného“ pocitu, že barevné fotky jsou jenom „jakobyfotky“. Já vím, že toto není žádná racionální úvaha. Teoretici fotografie by mne za takovou úvahu jen vynadali. Anebo by se o tomto vůbec nebavili. Neměli by co řešit. Já vím. Rozumím. Toto řeší jenom dementi. Výkřik „barevně se nefotí!“ je podobná debilita jako zvolání „na výšku se nefotí!“. Proč se nějak omezovat? A proč se vymezovat? Proč něco pokřikovat? Hm, rozumově na to nestačím. Je to jen takový pocit. Nic víc než pocit.
Ať žijí černobílé fotky!
Jsou sugestivní. Magické.
S(4) patient
Ana Trninić
tu ma fakt potesila dvojka, este sa vratim.
S(4) patient
Ana Trninić
bez nazvu
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
### embark
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
ad divny format: je to scanom, ktory odhryzne kus zhora a zdola (v % sa vyjadrovat neviem). podla mna je setrnejsie to nechat takto ako keby som to mala upravovat a este viac orezavat, aby to sadlo do 35mm formatu...
S(2) f84
Ana Trninić
### embark
Ana Trninić
http://www.fstop.cz/e/jira/comments/to-trninic/100421-1640/
<>
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
alab je fajn jinak.
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić
S(2) f84
Ana Trninić