T.S.: Je to presne, jak rikas, jen mi to proste nedoslo, dokud jsi tu pripominku nenahodil. No ted uz s tim nic neudelam.

Jinak v tomto pripade slo o vnitrni kapsu saka. :)

M.Š.: limit 12 fotek za 24 dni... takze jen to nejdulezitejsi ;)
T.S.: priznam se, ze jsem nad tim trochu premyslel. Paxem si ale rek, ze vetsina lidi na to kouka na mensim monitoru a tim padem to bude ok. Ze na to ti lidi s mensimi monitory koukaj i v mensim rozliseni mne doslo az ted :/

skenuju, skenuju... již brzy :)

na mě to te teda nefunguje ani trochu, je mně to dokonce až vizuálně nepříjemné :/

stejné pocity jako níže, je to tak nějak úžasně citlivé...

to je ovsem uzasne

to je ale strašně milé, citlivé... :)

Výraz klučíka uprostřed je fajn a předpokládám, že on má být hlavní tahounem, nicméně celkově je to na mě jaksi roztříštěné...

vubec nic :(

Tady už jsem několikrát byl a nikdy jsem se nedostal k žádnému komentu. Ono jej to vlastně ale asi ani nepotřebuje. Je to jednoduše výborné.

Hodně se mně líbí ta 3, fraktálová :)
Ta druhá mě nebere, i když jako součást série ji chápu. Ale zase vyhodit ji, ztrácí to smysl jako série a pak by se musela vyhodit i první. Ta je fajn, ale sama o sobě by neměla moc smysl...

Takže podtrženo sečteno bych si osobně asi vystačil s tou třetí :)

Jak daleko jsi ho hodil? Tohle nemohl udělat sám :)

To je ovšem "téměř" dokonalé. A přitom taková blbost :)
Mně osobně k dokonalosti cyhbí asi kousek střechy. Ale jak čtu komenty níže, tak by zase jiní přidali jinde, takže co už. :)
Každopádně teda ale nechápu, jak toto můžeš vidět. Já bych na to mohl koukat, jak bych chtěl, a kloudný záběr bych nevytvořil... (ve skutečnosti bych to ale nejspíš přehlédl úplně.)

Hehe, to je vyborne, skvele vyrazy :)

Sakra, ted to tady ctu a koukam, ze neco podobneho jako ja uz napsal i Tomas. Navic koukam, ze uz jsem tady byl. :) Sice mi to povedome bylo, ale nejak vyrazne zapsano v pameti jsem to asi nemel, takze podobny pocit jako ted se minule urcite nedostavil...

Prohlížím to a je to celé tak nějak živé a hravé. A pak, najednou, poslední foto prázdné. Prásk. A je to jasné, je zle. Z rozmazání dítěte na předchozích fotkách je najednou jakýsi pocit mizení, odcházení. Fakt se až bojím, zdali se něco vážného nestalo. Takže emočně to na mě působí fakt strašně silně. Ale - má to tak být? Stalo se opravdu něco, nebo je ten pocit falešný?

Pokud je vše v pořádku (a já doufám že ano), asi bych byl raději, kdyby tam ta poslední fotka nebyla, protože bez ní by mě to asi vůbec smutné nepřišlo a nic z toho psaného výš by mě nejspíš ani nenapadlo...

Mně se to trochu líbí snad jen díky té prostřední ovci, která vypadá, že nemá 4, ale jen 2 nohy... vlastně mi připadá jako parodie na nějakou mondénní dámu s hubenýma nohama, co má na sobě takový ten strašně chlupatý, rádoby luxusní kabát. Ale pokud tuto svou představu odruším, nic moc pro mě nezbyde...

uf uf, to nějak nepobírám...

Trochu jinak, pořídíl jsem jej pro jinou příležitost, ale potřeboval jsem zjistit, jestli funguje. :)
Prosim přelož to za mě. ;)

jj, ted rozumim, predtim jsem moc nechapal, zdali jde o format, fotak ci o co vlastne.
Ja k tomu pristupuju tak nejak bez ocekavani, v podstate jsem nic moc polaroidu nikdy drive nevidel ani jsem se o ne nejak moc nezajimal. Jen me napadlo, ze by bylo fajn na jedne akci mit hned moznost povesit fotky nekam na snuru a cesta digi -> tiskarna me nebavi. Takze jsem proste poptal ve svem okoli polaroid a prvni, co se naskytl, jsem vzal. :)

Jinak k fotkam samotnym, asi me zase chybi nejaky odstup, s tim tak nejak vseobecne dost bojuju...