Těžké téma, tenký led. Fotograf, který volí brutální kompozici a zaplní plochu strukturou materiálu pokrývačů, chce patrně něco říci. Tyčí snad varovný prst nad odcizenosti světů, které tak náhle všehoschopné technologie vyrábí kolem našich standadrdizovaně pohodlných životů? Nad ztrátou citlivosti přemnožených a dekadentních civilizací? Angažované umění? Vždy bylo a je ho zapotřebí.

Ale je tu i druhá možnost. Co když zde vzniká další Nová estetika? Co když ti mladí přijímají monokulturu měst a venkovského prostoru za přirozené prostředí podle schematu housat Konrada Lorenze? Krása odvíjí se od užitečnosti. Jak dlouho tedy bude trvat, než lidé zcela zapomenou na biologickou přírodu, kterou již nepotřebují? Nebo se to nemůže stát?

A pak je tu ještě jeden okruh, takový, ehm..., praktický: Co fotit? Věčně se vracet k fundamentálním vrstvám psýchy, vypouštět si ventily frustrací, to už všechno bylo popsáno, zobrazeno a prožito. Není nových pohledů. Nový je nový svět.

Jak říkám, tenký led.