lv: prave ta komprese dynamiky je typicky rys digitalnich fotek. on dynamicky rozsah soucasnych digitalnich tel neni az tak spatny, kdyz si clovek pohraje s rawem. a ve photoshopu je vice nez snadne namackat k sobe neco, co by v komore dalo pekelnou praci. na teto fotografii zadna hranice prepalu nehrozi a nehrozila by, krom leskleho kruhoveho ramecku pod flexaretou - a ten je vysviceny (zcela prirozene) i na filmu, a nepochybuji o tom, ze na digitalu by takovahle fotografie po beznem plug-inovem odbarveni vypadala zcela identicky.

me se proste tenhle look nelibi, a pro me je tohle digi look (a nebo jinak receno odbarveny-filmovy look; coz ve vysledku vychazi na tomto typu zaberu naprosto nastejno). v tomhle pripade at se treba tsz postavi na hlavu ci nikoliv .)

xp2 je opravdu zvlastni material. stejne jako na jine monochromy jsem na nej kdysi docela dost fotil.