(Kdyz uz se ostatni tak rozepsali... pokazde se tesim na tve fotky mimo jine i proto, ze se pod nimi strhne bourliva - tedy prinejmensim co do mnozstvi prispevku - diksuze. Ja v tom nevidim ani tak exhibicionismus, jako spis jen impuls, provokujici divaka k vyjadreni sveho postoje. Vyjadreni jeho myslenky... jiz pak spolu s dalsimi zacne dal rozvijet... proto mam taky rad fstop. Kvuli lidem, kvuli myslenkam. At uz obrazovym, nebo jinym...)

Tentokrat se mi opet libi. Jen premyslim nad tim, co napsal Tomas Houda. Souhlasim s nim... jen nevim, jestli bych si tady dnes pral videt takovouto obrazove jednoduchu, cistou a jednoznacnou zalezitost. Samotneho me to malinko prekvapuje, protoze prave jednoduchost a cistota mi obvykle dela dobre... ale diky tomuto sestimoznemu zakonceni si dnes pripadam jako ve virtualni realite, dovolujici mi znovu a znovu prozivat nove konce. A z nich pak, s o to vetsi samozrejmosti, vychazi vitezne prave ta posledni fotografie... :o)