tak. teď vylejt ten pocit ;)
.. emm, barvy, pohyby, lidi - barevný skvrny ale se zachytitelnejma emocema. v zajímavejch a přitom nenásilnejch kompozicích; široký ohnisko se povedlo skvěle zkrotit. fotky maj dynamiku i mezi sebou. asi bych až na výjimky uvítal rychlejší časy (ale asis neměl na výběr). tou výjimkou je určitě desítka, jasnej solo leader.
docela se divím peterovo stížnosti na dokumentační hodnotu - já mám teď pocit, jako bych ty holky měl přečtený, včetně jejich vztahu k panu učiteli ;) (dobře vidět na posl. kousku). i jejich činnost + interiér jsou prozkoumaný imho dostatečně.
nevim proč, ale dost mě tahle dvojka těší a baví.
tak nějak mi narozdíl od jinejch fotek v dnešní galerii sedla úplně samovolně a přirozeně. a přitom co tam je, že? takový malý velký příběh s nevtíravě výtvarným podáním (teda nevim, jestli tendle žblept byl nutnej, ale měl jsem pocit, že bych to měl nějak hodnotitelsky zakončit ;)
já jsem naopak rád, že tady kardinál dělá nejenom letišťovky, které mne dostávají svojí čistou elegancí, ale i strýtovky, které mají své kouzlo v určité chaotičnosti a ne-tak-precizní-zpracovanosti (i rámik je správně neposedný ;)
mno, a ja chapu oboji a oboji mi nezabranuje bavit se temi srandickami, ktere, lubosi, vyrabis. tonalne mi - pokud vubec prislusi o necem takovem v digitalnim odrazu hovorit - vse uplne sedi (sedi s dlouhym i, nikoliv s hakem na s).
to, co jsi sepsal, je velmi blizke vyjadreni myslenky, ktera mi skrabala na lebecni kost hieroglyfy, ktere jsem dost dobre nedokazal vlozit do slov. dekuji, ze jsi to dokazal popotahnout az sem.
a jeste jednou si dovolim poznamenat, ze prave na tech tvych poslednich fotkach obdivuji prave ten zvlastni zpusob, jakym dokazes pro mne nepouzitelne kulisy vyuzit.
lubos: diky za tenhle text -- potvrdil mi nektery domnenky o tvym postoji k technickejm aspektum fotky. doufam, ze te to moc neprekvapi, ale pro me se na tech "efektnich" letistnich fotkach deje strasne moc... jsou to trivialni zabery, ano, ale mozna je to prave ta jednoduchost, co je pro me dela uchvatny -- prijdou mi uplne stejne lidsky a neopakovatelny jako treba tyhle holciny u zrcatka, jen jsou osekany na kost a predlozeny tak, ze by si na jejich cetbe nemohl vylamat zuby ani slepec. :) pravda, draky budou lidi poustet na podzim podobnym zpusobem, ale poulicni karnevaly taky mnoho zmen nedoznaji...
Ondřeji, ale jakýpak dlouhý text? Naškrábl jsem několik stručných poznámek.
Snad se s jejich pomocí něco rozmotalo (pokud se to ještě více nezamotalo... ;o))
pes: ale jakápak starší tvorba? ...vždy jen náhodné výcvaky...
lv: ja bych jen podotkl, ze tvou starsi tvorbou jsem nemyslel rozhodne jen letistovky, drakovky apod. - to byl jen nevinny priklad. omlouvam se za nej, pokud si vyzadal takovyto dlouhy text a plno tveho casu... :/. mel jsem zvolit neco jineho.
ošest zběsile Dědkuji za veškeré komentáře (cením si všech komentářů – nejen kladných, ale i kritických)
a jedním zavytím připojuji omluvu za to, že asi ošest nedokážu teď hned odpovědět na všechny dotazníky...
nyní se pokusím něco jen velmi stručně kváknout k názorům, které zřejmě nejviditelněji prezentuje Ondřej Kratochvíl:
a: již delší dobu opakovaně vykvakávám, že letišťofky (a také oceánofky apod.) jsou v určitém smyslu podvod. Totiž pokud jsou k dispozici kulisy s čistým horizontem (širé moře/čisté letištní plochy) tak výcvak většinou působí tak nějak efektně. V popředí se může dít celkem cokoliv (například pilot běží s kusem letadla a za ním je ten hezky rovný horizont s dramatickou oblohou, dítě pouští draka proti obloze, potápěčka postává u vizuálně vymeteného pobřeží apod.) a snad vždycky to působí více méně graficky elegantně. Zkrátka žádný svinčík ve smyslu kulisovém. A často mne přepadá pocit, že kulisy jsou pro grafické vyznění fotky důležitější, než samotný „hlavní“ objekt.
Zkuste si představit ty všechny letištní osoby a jejich letištní rekvizity v neletištních kulisách – například v obrazově složité městské zástavbě. No, asi by to byl většinou nepřehledný humus, že? Takže z této představy vyplynuje, že vycvakávání na letišti je zákeřnou výhodou a téměř podvodem, zatímco vycvakávání ve městě je velikánským grafickým handicapem (myšleno obecně; výjimek je samozřejmě mnoho)
b: život je plný paradoxů: o tom Ondřejem odkazovaném letištním výcvaku (dívenka s drakem proti tmavé obloze) jsem cca rok pochyboval, zda jej vůbec odeslat. Říkal jsem si v uchu cosi jako: „...nojo, co s tím...? ...taková normální letištní efektofka... ...sice pěkná obloha a snad i nějaká dynamika, ale jinak prázdné, žádný fórek...“ A asi po tom roce (či půlroce – teď nevím přesně) jsem si v uchu kvákl cosi jako: „...hm, tak když teda teďka nic jinýho nemám, tak já ji teda odešlu...“
Ale že bych si tohoto letištně-dračího výcvaku nějak zvlášť cenil, tak to asi ne... Ani jsem neměl chuť jej zvětšovat na baryt...
A nyní ten slíbený paradox: když jsem odesílal Horečku sobotní noci I, II + II b, tak jsem si v uchu kvákal cosi jako: „...nojo, pěknej svinčík, ale to nevadí, o ty momenty se musím podělit...“
A předpokládal jsem, že tato volná série způsobí všeobecný chichot... ;o))
Zkrátka k těm městským (i když kulisově zasvinčíkovaným) výcvakům se asi hlásím tak nějak více. Možná i pro to, že jsou neopakovatelné. Pohledy Sluníček do zpětného zrcátka CV2 se už zřejmě opakovat nebudou, a pokud budou, tak tam pravděpodobně nebudu s foťákem...
Kdežto ty drakovky/letišťovky se lze pokoušet tak nějak vycvakávat znova, znova a znova, a doufat, že dojde k nějaké konstelaci na kinoemluzním políčku. Ji sice možné, že se mi nikdy žádná koukatelná letišťovka nepodaří vycvaknout, ale je zde ten pocit, že to lze zkoušet (pravděpodobně i příští rok bude někdo na podobném místě pouštět draky atd.). Avšak na Sluníčka u zrcátek apod. už mohu jen vzpomínat. Takže i když je na nich svinčík, tak si vážím toho, že mne tenkrát bylo umožněno být u toho a děkuji za to.
c: no, a ještě k té tonalitě anebojaksetonazývá: jsem barbar křížený s polotónovým maniakem. Většina z vás toho ví o fotografii mnohem více než já, a to jak ve smyslu technickém, tak i kulturním.
Neexperimentuji. Mám několik starých foťáků které mám rád, nějaké ty čočky (nejraději 35 mm) a používám jen tři druhy filtrů před čočkou: pomerančový, citrónový a nadfialový (nadfialový jen jako mechanickou ochranu čočky)
I když před lety jsem si emulze vykřičoval zásadně sám (např. ty starší z Paříže), tak z důvodů výhradně neurotických poslední léta nosím emulze do laboratoře, kde jsou vykřičovány vývojkou Kodak D76. Mám šlak ještě cca deset balení Orwo A03 (záporná vývojka v prášku) a tak se děsím, až budu vykřičovat emulze Orwo 22, které jsem dostal od Tomáše Szépeho (Tome, díky! ;o)
Při zvětšování se vždy smažím (kromě nezbytného nadržování ploch), aby nebyly slité stíny a vypálené bílé. Nic zvláštního s nimi nečuním. Veškeré fotečky pro skenování již od začátku vlčího strašení na internátu (fotografických serverech) čuním na měkčí gradaci, aby se po naskenování neslily černé a bílé. Přidat kontrast v počítadle není problém, ale u svých výcvaků nemám rád příliš kontrastování a tak raději volím škály šedi.
Monitor mám stále stejný: jede o 15 palcový LCD displej (15 palců úhlopříčka – snad to měřím správně), tvořící součást jedné takové stále stejné notovéknihy... ;o)
Veškeré číslicové úpravy mne naučil Tom B/W Barva... (Tome, Díky! ;o)
d: Ondřeji, Tebou odkazované porovnání:
Sluníčka: http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/118/FFc.jpg
versus
letištní drakovka: http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/118/8hSGkNTJ.jpg
považuji za svérázný humor...
Tento výcvak je mírně podexponován (navíc po zvětšení se zcela ztratila kresba vlasů dívenky a zůstal jen jeden černý flek apod.)
Ale jo, myslím, že snad částečně rozumím co máš na mysli... Ale to dělají ty mraky... Prostředí... Konkrétní světlo apod... Není v tom žádné kouzlo... Jen působení Náhody... Zkrátka konkrétní prostředí v konkrétním světle...
pes: a vy někdo v těch dvou odkazovaných vidíte nějaký zásadní rozdíl ve smyslu odstupňování šedi? Přiznám se, že mne to přijde tak nějak nastejno: z bláta do louže...
To jsem teda blázen.
;o))
dobrá sérka, Heňo. šlape jako celek, nejvíce mě potěšily 3, 5 a 10, ty jsou moc prima. a naopak, kdybych měl nějakou vypustit, tak by to byla 8, ta mi přijde slabší.
lonske snehy
Michal Plhoň
taky příjemné barvy
S(11) tréning I.
Henrik Filo
.. emm, barvy, pohyby, lidi - barevný skvrny ale se zachytitelnejma emocema. v zajímavejch a přitom nenásilnejch kompozicích; široký ohnisko se povedlo skvěle zkrotit. fotky maj dynamiku i mezi sebou. asi bych až na výjimky uvítal rychlejší časy (ale asis neměl na výběr). tou výjimkou je určitě desítka, jasnej solo leader.
docela se divím peterovo stížnosti na dokumentační hodnotu - já mám teď pocit, jako bych ty holky měl přečtený, včetně jejich vztahu k panu učiteli ;) (dobře vidět na posl. kousku). i jejich činnost + interiér jsou prozkoumaný imho dostatečně.
lonske snehy
Michal Plhoň
tak nějak mi narozdíl od jinejch fotek v dnešní galerii sedla úplně samovolně a přirozeně. a přitom co tam je, že? takový malý velký příběh s nevtíravě výtvarným podáním (teda nevim, jestli tendle žblept byl nutnej, ale měl jsem pocit, že bych to měl nějak hodnotitelsky zakončit ;)
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
to, co jsi sepsal, je velmi blizke vyjadreni myslenky, ktera mi skrabala na lebecni kost hieroglyfy, ktere jsem dost dobre nedokazal vlozit do slov. dekuji, ze jsi to dokazal popotahnout az sem.
a jeste jednou si dovolim poznamenat, ze prave na tech tvych poslednich fotkach obdivuji prave ten zvlastni zpusob, jakym dokazes pro mne nepouzitelne kulisy vyuzit.
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
Snad se s jejich pomocí něco rozmotalo (pokud se to ještě více nezamotalo... ;o))
pes: ale jakápak starší tvorba? ...vždy jen náhodné výcvaky...
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
a jedním zavytím připojuji omluvu za to, že asi ošest nedokážu teď hned odpovědět na všechny dotazníky...
nyní se pokusím něco jen velmi stručně kváknout k názorům, které zřejmě nejviditelněji prezentuje Ondřej Kratochvíl:
a: již delší dobu opakovaně vykvakávám, že letišťofky (a také oceánofky apod.) jsou v určitém smyslu podvod. Totiž pokud jsou k dispozici kulisy s čistým horizontem (širé moře/čisté letištní plochy) tak výcvak většinou působí tak nějak efektně. V popředí se může dít celkem cokoliv (například pilot běží s kusem letadla a za ním je ten hezky rovný horizont s dramatickou oblohou, dítě pouští draka proti obloze, potápěčka postává u vizuálně vymeteného pobřeží apod.) a snad vždycky to působí více méně graficky elegantně. Zkrátka žádný svinčík ve smyslu kulisovém. A často mne přepadá pocit, že kulisy jsou pro grafické vyznění fotky důležitější, než samotný „hlavní“ objekt.
Zkuste si představit ty všechny letištní osoby a jejich letištní rekvizity v neletištních kulisách – například v obrazově složité městské zástavbě. No, asi by to byl většinou nepřehledný humus, že? Takže z této představy vyplynuje, že vycvakávání na letišti je zákeřnou výhodou a téměř podvodem, zatímco vycvakávání ve městě je velikánským grafickým handicapem (myšleno obecně; výjimek je samozřejmě mnoho)
b: život je plný paradoxů: o tom Ondřejem odkazovaném letištním výcvaku (dívenka s drakem proti tmavé obloze) jsem cca rok pochyboval, zda jej vůbec odeslat. Říkal jsem si v uchu cosi jako: „...nojo, co s tím...? ...taková normální letištní efektofka... ...sice pěkná obloha a snad i nějaká dynamika, ale jinak prázdné, žádný fórek...“ A asi po tom roce (či půlroce – teď nevím přesně) jsem si v uchu kvákl cosi jako: „...hm, tak když teda teďka nic jinýho nemám, tak já ji teda odešlu...“
Ale že bych si tohoto letištně-dračího výcvaku nějak zvlášť cenil, tak to asi ne... Ani jsem neměl chuť jej zvětšovat na baryt...
A nyní ten slíbený paradox: když jsem odesílal Horečku sobotní noci I, II + II b, tak jsem si v uchu kvákal cosi jako: „...nojo, pěknej svinčík, ale to nevadí, o ty momenty se musím podělit...“
A předpokládal jsem, že tato volná série způsobí všeobecný chichot... ;o))
Zkrátka k těm městským (i když kulisově zasvinčíkovaným) výcvakům se asi hlásím tak nějak více. Možná i pro to, že jsou neopakovatelné. Pohledy Sluníček do zpětného zrcátka CV2 se už zřejmě opakovat nebudou, a pokud budou, tak tam pravděpodobně nebudu s foťákem...
Kdežto ty drakovky/letišťovky se lze pokoušet tak nějak vycvakávat znova, znova a znova, a doufat, že dojde k nějaké konstelaci na kinoemluzním políčku. Ji sice možné, že se mi nikdy žádná koukatelná letišťovka nepodaří vycvaknout, ale je zde ten pocit, že to lze zkoušet (pravděpodobně i příští rok bude někdo na podobném místě pouštět draky atd.). Avšak na Sluníčka u zrcátek apod. už mohu jen vzpomínat. Takže i když je na nich svinčík, tak si vážím toho, že mne tenkrát bylo umožněno být u toho a děkuji za to.
c: no, a ještě k té tonalitě anebojaksetonazývá: jsem barbar křížený s polotónovým maniakem. Většina z vás toho ví o fotografii mnohem více než já, a to jak ve smyslu technickém, tak i kulturním.
Neexperimentuji. Mám několik starých foťáků které mám rád, nějaké ty čočky (nejraději 35 mm) a používám jen tři druhy filtrů před čočkou: pomerančový, citrónový a nadfialový (nadfialový jen jako mechanickou ochranu čočky)
I když před lety jsem si emulze vykřičoval zásadně sám (např. ty starší z Paříže), tak z důvodů výhradně neurotických poslední léta nosím emulze do laboratoře, kde jsou vykřičovány vývojkou Kodak D76. Mám šlak ještě cca deset balení Orwo A03 (záporná vývojka v prášku) a tak se děsím, až budu vykřičovat emulze Orwo 22, které jsem dostal od Tomáše Szépeho (Tome, díky! ;o)
Při zvětšování se vždy smažím (kromě nezbytného nadržování ploch), aby nebyly slité stíny a vypálené bílé. Nic zvláštního s nimi nečuním. Veškeré fotečky pro skenování již od začátku vlčího strašení na internátu (fotografických serverech) čuním na měkčí gradaci, aby se po naskenování neslily černé a bílé. Přidat kontrast v počítadle není problém, ale u svých výcvaků nemám rád příliš kontrastování a tak raději volím škály šedi.
Monitor mám stále stejný: jede o 15 palcový LCD displej (15 palců úhlopříčka – snad to měřím správně), tvořící součást jedné takové stále stejné notovéknihy... ;o)
Veškeré číslicové úpravy mne naučil Tom B/W Barva... (Tome, Díky! ;o)
d: Ondřeji, Tebou odkazované porovnání:
Sluníčka:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/118/FFc.jpg
versus
letištní drakovka:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/118/8hSGkNTJ.jpg
považuji za svérázný humor...
Tento výcvak je mírně podexponován (navíc po zvětšení se zcela ztratila kresba vlasů dívenky a zůstal jen jeden černý flek apod.)
Ale jo, myslím, že snad částečně rozumím co máš na mysli... Ale to dělají ty mraky... Prostředí... Konkrétní světlo apod... Není v tom žádné kouzlo... Jen působení Náhody... Zkrátka konkrétní prostředí v konkrétním světle...
pes: a vy někdo v těch dvou odkazovaných vidíte nějaký zásadní rozdíl ve smyslu odstupňování šedi? Přiznám se, že mne to přijde tak nějak nastejno: z bláta do louže...
To jsem teda blázen.
;o))
S(11) tréning I.
Henrik Filo
bez názvu
Filip Schneider
dobře nazvětšovaný by to mohlo zabirat
fajn je to
...
Martina Šimková
S(2) Horečka sobotního odpo...
Lubomír Vlk
S(11) tréning I.
Henrik Filo
těžká voda
Jarda Sedláček
jedna noha vodu nešlape
Jarda Sedláček
S(11) tréning I.
Henrik Filo
S(11) tréning I.
Henrik Filo
a trojka jede. klasika, ale vydarena...aj par dalsich.