ciol je bezvadna

tohle je vyborny..

vodnik! skvelej :)

ja se teda taky na poprvy nechytla.. mam od tebe radsi jiny veci :)

tak na to musim opravdu jit - to vypada na velezajimavou rezisersko-kameramanskou delikatesu...


pes2: jeste prihodim drobnou opravu predesle vlci nespravne formulace – nikoliv: „ale dodam“, nybrz: „a dodam“...

v tom filmu to funguje tak, ze vzdycky, kdyz se nejaky zaber blizi jakemusi dejovemu ci vizualnimu vyvrcholeni, tak reziser udela cut jeste nez k tomu vyvrcholeni dojde.
Je to silne zneklidnujici princip.
Takovy kinematograf interruptus.

TH: souhlasim...

ale dodam, ze tech runych nerozhodujicich okamziku je treba naexponovano giganticke mnozstvi, takze i ten nerozhodujici okamzik - aby ta jedna jedina fotografie mela silu - by mel byt vybran tak, aby byl sice nerozhodujici, ale pres to necim vyjimecny - neopakovatelny...

aby byl nejak kouzelne nerozhodujici...

a neztratil se v sumu milionu podobnych...


jinak ta fotografie jako jednotlivost (pokud mam pocit, ze obdobnych pohybovych fazi, gest, vyrazu apod. muze byt milion bez vyraznejsich vzajemnych rozdilu) pro me ztraci duvod k prezentaci...

a pokud teda nema jit o koncepci zcela nahodne volby - treba s pouzitim generatoru "random", o ktere jsme uz pred casem debatovali, a o kterou mi nyni nejde...


jinak teda zasadni postreh je ten, ze zde take skodi az prilis prazdne prostredi...

(mozna nebudes souhlasit se slovem "take"... ;)


pes: a diky za tip na film...

no, vlastne on kazdy film je prehlidkou nerozhodujicich okamziku - kdyz si prohlizis samostane jednotliva policka... ¨

jen vzacne se tam nalezne trefa (ve smyslu jedineho zaberu...)

ale ty to myslis trochu jinak - v ramci celeho filmu v pohybu...

a tady nevim presne, jak to vlastne u pohyboveho filmu myslis...

zpusobil jsi vlci zvedavost...

tak na to teda pujdu do kina Aero, az to tam nekdy budou promitat...

anebo do nejakeho jineho biografu...

LV: nerozhodujici okamzik muze byt nekdy stejne zajimavy jako ten rozhodujici, pokud jeho znazorneni vede k tomu, ze fantazie ten rozhodujici sama generuje.

Existuje treba jeden film s Gian Maria Volonte, jmenuje se to "La mort de Mario Ricci", natocil to Claude Goretta, rekl bych, ze to je pro tenhle fenomen dobrej priklad.

Tohle ale pro mne neni tak uplne ten priklad, ta fotografie je na pohled zajimava tim vizualem, ale mne konkretne nic negeneruje. To je mozna tim, ze ta slecna tak nejak na te fotografii je obklopena pouze tou prazdnotou.

rokoska

moc libi

vypadá to jako rozdělanej soubor. :) ta první mi vadí motivem, taková moc typická a viděná /i u sebe/. ta čtvrtá je ok, ale trošku z toho vypadává, pokud to má být o lese... a ta poslední je sice z lesa, ale vypadává z toho úplně. zbylý dvě jsou, jak už bylo řečeno, skvělý.
dobrá práce, rád vidím zaujetí tohodle druhu. ještě nějaký platinotisky a jedem.

já nevim, docela vtipný... ale toe vše

uzasny.. nemam slov

Pěkný... jarní... :)

náklon? no asi jo, cvakla jsem rychle :)
diky...

když se v tom člověk zorientuje, tak to hovoří, ale něco, čeho by se šlo chytnout, tomu možná chybí.

obe jsou moc dobry

luxus

já s tim nemám problém, víceméně se mi to líbí

v nahledu to vypada jako zonglerka.. :)

moc pekna fotka