dost zajímavý

a tak rad by som tu videl cely zaber z nahladu, ale clovek vacsinou chce to, co nema, ze.

ako z vylohy ..manikina

ja taky, nahled mnohem lepsi

jo, cítím to stejně, ale do um. záměru ti kecat nebudu

ten nahled je teda zajimavejsi nez tahle fotka.
zkus to prohodit :)

TH, ted mne jeste napadlo, ze pokud by jednotlive fotografie mely byt porizeny s podobnym vyznenim, ktere popisujes u pohybliveho filmu od C. Goretty, tak by teda nemely byt exponovany v rozhodujicim, ale ani v nerozhodujicm okamziku.

Pro takove vyzneni by mely byt porizeny v predrozhodujcim okamziku.

Byla by docela machrovina vytvorit velkou serii fotek, kde vsechny zabery jsou exponovany tesne pred rozhodujcim okamzikem...

Ale je mozne, ze i touto koncepci se jiz nekdo zabyva...

Musi to byt ale mimoradne predviavy a extremne rychly strelec...

Nesmi pred focenim pit alkohol...

a tak podobne...

prace pro lovce - robota pro sakala...


ale pokud nyni pro lepsi nazornost zustaneme u velmi hrube abstrahovaneho rozdeleni fotografek a fotografu do dvou zakladnich skupin na lovce a sberace, tak je jasne, ze vizualy, dekory, strukturami apod. se budou spise zabyvat "zeny" a lovenim momentek "muzi", a ze tyto dva tabory si asi nikdy plne neporozumi...

lovci mohou byt i nektere zeny...

a sberaci naopak nekteri muzi...


je to docela chaos...


lovci snadneji toleruji chyby v dekoru...

a naopak...


(potom jsou take obojzivelnici - jako treba Ondrej Rytir - proste lovec a zaroven sberac - grafik, pracujici i s dekorem... ...ten, ackoliv predevsim lovec, ma zaroven velke pochopeni i pro tento "nelovecky" vizual od slecny Lucie)


nekdy loni jsme toto tema trochu nakousli pod jakousi statickou sberackou fotografickou seri od Ondreje, coz je jinak prevazne vynikajici lovec...

no, a proc to cele pisu prave sem?

protoze si myslim, ze slecna Lucie je predvesim sberacka (vidi dekorativne - malirsky, graficky - vyborne komponuje s prirozenym talentem pro praci s plochou, ale vnima spise staticke obrazy a vyrazy - spise cosi jako malby, grafiky ci tzv. vizualy, a i ruzne vytvarne schvalnustky, ktere s prehledem vytvari, se temer vzdy tykaji vyrazu, kompozice a struktury, nikoliva vsak pohybu), a tim padem ji debaty o rozhodujicim okamziku mohou pripad uplne o nicem...

;)

sem koukal na ten slide. mne se libi vic ta nahledova :) jinak vis jak lucko :)

vyyyborne!

mooooc libici

tak na to musim opravdu jit - to vypada na velezajimavou rezisersko-kameramanskou delikatesu...


pes2: jeste prihodim drobnou opravu predesle vlci nespravne formulace – nikoliv: „ale dodam“, nybrz: „a dodam“...

v tom filmu to funguje tak, ze vzdycky, kdyz se nejaky zaber blizi jakemusi dejovemu ci vizualnimu vyvrcholeni, tak reziser udela cut jeste nez k tomu vyvrcholeni dojde.
Je to silne zneklidnujici princip.
Takovy kinematograf interruptus.

TH: souhlasim...

ale dodam, ze tech runych nerozhodujicich okamziku je treba naexponovano giganticke mnozstvi, takze i ten nerozhodujici okamzik - aby ta jedna jedina fotografie mela silu - by mel byt vybran tak, aby byl sice nerozhodujici, ale pres to necim vyjimecny - neopakovatelny...

aby byl nejak kouzelne nerozhodujici...

a neztratil se v sumu milionu podobnych...


jinak ta fotografie jako jednotlivost (pokud mam pocit, ze obdobnych pohybovych fazi, gest, vyrazu apod. muze byt milion bez vyraznejsich vzajemnych rozdilu) pro me ztraci duvod k prezentaci...

a pokud teda nema jit o koncepci zcela nahodne volby - treba s pouzitim generatoru "random", o ktere jsme uz pred casem debatovali, a o kterou mi nyni nejde...


jinak teda zasadni postreh je ten, ze zde take skodi az prilis prazdne prostredi...

(mozna nebudes souhlasit se slovem "take"... ;)


pes: a diky za tip na film...

no, vlastne on kazdy film je prehlidkou nerozhodujicich okamziku - kdyz si prohlizis samostane jednotliva policka... ¨

jen vzacne se tam nalezne trefa (ve smyslu jedineho zaberu...)

ale ty to myslis trochu jinak - v ramci celeho filmu v pohybu...

a tady nevim presne, jak to vlastne u pohyboveho filmu myslis...

zpusobil jsi vlci zvedavost...

tak na to teda pujdu do kina Aero, az to tam nekdy budou promitat...

anebo do nejakeho jineho biografu...

LV: nerozhodujici okamzik muze byt nekdy stejne zajimavy jako ten rozhodujici, pokud jeho znazorneni vede k tomu, ze fantazie ten rozhodujici sama generuje.

Existuje treba jeden film s Gian Maria Volonte, jmenuje se to "La mort de Mario Ricci", natocil to Claude Goretta, rekl bych, ze to je pro tenhle fenomen dobrej priklad.

Tohle ale pro mne neni tak uplne ten priklad, ta fotografie je na pohled zajimava tim vizualem, ale mne konkretne nic negeneruje. To je mozna tim, ze ta slecna tak nejak na te fotografii je obklopena pouze tou prazdnotou.

já s tim nemám problém, víceméně se mi to líbí

jako vlk + ono taky nepomohlo, jak je to silne zefektneny v postprocesu (alespon ja to tak vnimam).

;)
jako minule, bez mazce

je to exponováno v takové nijaké nemastné/neslané pohybové fázi nefázi...

v neznělý okamžik...

opak expozice v rozhodující chvíli...

sice by to mohlo být bráno jako umělecký záměr, ale jám mám pocit, že to není ono...

pokud mám dojem, že podobných nemastných/neslaných záběrů mohou být exponovány desítky, stovky či tisíce, tak to není dobré znamení...

ale možná jsem příliš zabetonován v přesvědčení, že má být exponováno v rozhodujícím okamžiku...


já vím, ta jakoby chybná či nedotažená pohybová fáze může být opravdu záměr, ale co s tím?

pro vlčí vnímání se ztrácí v šedi tisíců podobných pohybově nedotažených...

asi by byla ode mne křeč, abych se do toho nutil, jakože "trendy" záležitost...

a tak se do toho teda nenutím...
;)

tohle me pomerne bavi .)