kontrast by měl zůstat stejnej. a tušim, že se doporuče preflashovat trošku měkčí gradací než normální. a nebo 15 W žárofkou z větší vzdálenosti. :)
chce to zkusit. já to zkusil na dvou negativech a dělalo to divy. akorát sem tehdy dojel krabicu papírů a bylo už pozdě a teď nějak jenom zkoušim, jestli už mam dobře vyvoláno, tak sems tim neexperimentovat, každopádně mě překvapilo, jak parádní věc to je.
použiješ preflash a všechno budeš místo 20s svítit 18s. a když už teda budeš chtít přitvrdit nebe, tak mu takovejch 5-10s přidáš, ale už při základnim osvitu by se ti právě díky preflashingu měla dostat kresba i do nejsvětlejších partíí BEZ nutnosti dosvitu.
no jasně, já to chápu, ale:
Předpokládejme, že pracuješ s jednou gradací. Spodek fotky svítíš 20 s, oblohu 50 s, což jsou podle mě normální hodnoty.
Místo toho zkusíš preflash, spodek fotky budeš svítit jen 10s a oblohu 20s. Ale stejně musíš vykrývat. K čemu je to potom dobré?
Nebo je to jinak?
podívej se - vytáhneš zvětšovák nahoru, zacloníš, rozostříš, dáš pryč negativ, a takhle si 1-2 sec expozicí (podle toho, jak ti to vychází) osvítíš v kuse třeba 100 papírů, hodíš je zpátky do bedýnky a vesele na ně můžeš zvětšovat. ne, nezešednou, fakt ne .) a ani se z nich ten "preflash" neztratí.
jinak dobu osvitu stanovíš stejně, jako při proužkovce, ale má to vycházet tak, aby ten papír po tomhle osvitu ani trochu neztmavnul (respektive aby ztmavnul až při "o něco delším" času)... třeba zkoušky 1, 2, 3, 4 sec a při 4 sec už tmavne, tak budu dělat 3sec preflash.
je to jednoduchý a rychlý.
každopádně doporučuju zkusit...
možná to stojí za to, ale když si představím nasvěcování papírů a pak zase nějaké expoziční zkoušky (a stejně se to bude muset vykrývat, nevěřím že to půjde úplně bez toho), do toho multigradační papíry... Příliš mnoho proměnných, to se bude těžko ladit.
právě že míra toho preflashe papíru je tak malá, že místa se střední šedou se už v odstínu posunou jenom minimálně.
v podstatě po celý ploše přidáš jenom malinkatej trošek světla, rovnoměrně, což se nejvíc projeví v nejsvětlejších partiích a nejmíň v nejtmavších.
jenže preflash ti nasvítí i místa, které mají být na pozitivu tmavé, a ty za budeš muset vykrývat, aby se ti neslily stíny, ne? Nezkoušel jsem, jenom se ptám.
ale ad ta odkazovana fotka, tam je to nadrzanie fakt tak jednoduche, ze teda ked nemas nejake skusenosti, tak nic lahsie do zaciatku asi uz nedostanes. ;-)
idem si nieco pogooglit o tom flashingu a nejake vysledky, ale vykryvaniu a nadrzaniu a podobnym hovadinam sa snad clovek v komore aj tak nevyhne, je to proste normal efekt, ako dat fotke grady, aj ked ma idealnu expoziciu.
no, a právě to zajístí preflash, vůbec by nebylo potřeba dosvěcovat vršek 4x dýl.
mimoto - podobnej princip se používá i s filmama. tzv. latensifikace obrazu. po expozici se v naprostý temnotě osvítí film na cca 15 minut z větší vzdálenosti velmi velmi slabym světlem přes filtr. dá se tak zvětšit efektivní citlivost emulze o 1-2 clony právě díky tomu, že tim slabym dosvitem dostaneš všechny krystaly stříbra v emulzi do stavu vybuzení ("na hladinu energie" i když to fyzikálně neni vůbec korektní termín) těsně pod míru, kdy už by se začal tvořit viditelnej obraz, a tedy tam, kde dopadlo o trochu víc světla (z předešlý/nadcházející expozice) se obraz vytvoří, i pokud toho trochu víc světla bude tak málo, že by za jinejch okolností (bez latensifikace/preflashingu) energie toho záření nebyla dostatečná k vytvoření sebemenších zárodků obrazu.
asi bych ti to fakt měl nakreslit, aby se to líp chápalo.
kdyz sme u toho - snazil sem se ty skla do drzaku umyt jarem a pak vyprat ve smacedlu, ale nak to nepomohlo... je nakej zpusob, jak to vycistic? asi ultrazvuk, ale co ja vim, kde to tady delaj ti frantici, asi v optice... ale to uz raci sezenu ty antinewton :)
a tento, kterej je 6x7 a ma posuvny ramovani, problem je, ze skla sou na hovno a nez sezenu antinewton, tak sem vyrezal dva kartony a mezi ne to davam - proto ta vinetace na kraji ...
mne to prijde dobry, jen si nemyslim, ze je to vhodne ukazany - to humpolacky cerny fullframe oramovani (navic se zadusenym prostorem kolem) jde proti antisepticky cistote toho vyjevu... takhle se daji ukazovat nejaky dynamicky momentky, ale ne tohle.
jinak si myslim, ze ani ta brutalne vyrazna vinetace v extremnich rozich nepomohla (ze stejnyho duvodu).
(a k tomu kontrastu - mne se to takhle jevi odpovidajici danymu svetlu - v tvrdym podani by to imo vypadalo znasilneny.)
a odpublikovat výsledky v bordu, žejo .)
takže asi tak za 14-35 dní bych se k tomu mohl dostat
chce to zkusit. já to zkusil na dvou negativech a dělalo to divy. akorát sem tehdy dojel krabicu papírů a bylo už pozdě a teď nějak jenom zkoušim, jestli už mam dobře vyvoláno, tak sems tim neexperimentovat, každopádně mě překvapilo, jak parádní věc to je.
Předpokládejme, že pracuješ s jednou gradací. Spodek fotky svítíš 20 s, oblohu 50 s, což jsou podle mě normální hodnoty.
Místo toho zkusíš preflash, spodek fotky budeš svítit jen 10s a oblohu 20s. Ale stejně musíš vykrývat. K čemu je to potom dobré?
Nebo je to jinak?
jinak dobu osvitu stanovíš stejně, jako při proužkovce, ale má to vycházet tak, aby ten papír po tomhle osvitu ani trochu neztmavnul (respektive aby ztmavnul až při "o něco delším" času)... třeba zkoušky 1, 2, 3, 4 sec a při 4 sec už tmavne, tak budu dělat 3sec preflash.
je to jednoduchý a rychlý.
každopádně doporučuju zkusit...
v podstatě po celý ploše přidáš jenom malinkatej trošek světla, rovnoměrně, což se nejvíc projeví v nejsvětlejších partiích a nejmíň v nejtmavších.
ale ad ta odkazovana fotka, tam je to nadrzanie fakt tak jednoduche, ze teda ked nemas nejake skusenosti, tak nic lahsie do zaciatku asi uz nedostanes. ;-)
idem si nieco pogooglit o tom flashingu a nejake vysledky, ale vykryvaniu a nadrzaniu a podobnym hovadinam sa snad clovek v komore aj tak nevyhne, je to proste normal efekt, ako dat fotke grady, aj ked ma idealnu expoziciu.
myslim, ze chapu... rozhodne zkusim.
mimoto - podobnej princip se používá i s filmama. tzv. latensifikace obrazu. po expozici se v naprostý temnotě osvítí film na cca 15 minut z větší vzdálenosti velmi velmi slabym světlem přes filtr. dá se tak zvětšit efektivní citlivost emulze o 1-2 clony právě díky tomu, že tim slabym dosvitem dostaneš všechny krystaly stříbra v emulzi do stavu vybuzení ("na hladinu energie" i když to fyzikálně neni vůbec korektní termín) těsně pod míru, kdy už by se začal tvořit viditelnej obraz, a tedy tam, kde dopadlo o trochu víc světla (z předešlý/nadcházející expozice) se obraz vytvoří, i pokud toho trochu víc světla bude tak málo, že by za jinejch okolností (bez latensifikace/preflashingu) energie toho záření nebyla dostatečná k vytvoření sebemenších zárodků obrazu.
asi bych ti to fakt měl nakreslit, aby se to líp chápalo.
a když to nepovolí, tak je aisi škrábanec ve sklu nebo tak...
rozhodně jarem nešetřit - masný by to bejt nemělo.
jeden, kterej je presne +- na kinofilm a vysledek je pak jak http://www.fstop.cz/e/10.mahdalik/untitled/ - kde sem dostal na prdel za ten vrsek :)
a tento, kterej je 6x7 a ma posuvny ramovani, problem je, ze skla sou na hovno a nez sezenu antinewton, tak sem vyrezal dva kartony a mezi ne to davam - proto ta vinetace na kraji ...
no budu to muset nak vyresit
jinak si myslim, ze ani ta brutalne vyrazna vinetace v extremnich rozich nepomohla (ze stejnyho duvodu).
(a k tomu kontrastu - mne se to takhle jevi odpovidajici danymu svetlu - v tvrdym podani by to imo vypadalo znasilneny.)
nepřijde mi to špatný