hehe, to mi pripomnelo vcerejsi setkani s moji babickou, ktera, kdyz jsem se ptal po puvodu modriny na zapesti, mi vypravela tuhle historku:

maji chatu v kopci ve hvezdonicich, cely zivot to tam maji radi a staraji se o to. i kdyz je dedovi asi 87 a babicce 85, jezdi tam porad. tu modrinu na zapesti a na levy noze - vyhrnula si nohavici a ukazala mi zmasakrovany lejtko, fialovy a misty zalepeny - poridila, kdyz sla od studanky pod kopcem nahoru k chate s dvema petilitrovejma kanistrama a uklouzla po sisce skryty pod vrstvou mokryho listi.

tu holen si potom jeste odpoledne dorazila, kdyz s dedou stipali drivi.

no ale nejvic me dorazilo, kdyz mi prozradili, ze to neni zdaleka nic strasnyho, ze deda tuhle pri prostrihavani nejakyho stromku uklouz a spadnul do "lomu," coze je takovy vkousnuti do strane na jejich zahradce. odhaduju to na minimalne 3 metry volnym letem + nekolik parakotoulu pred a po letu. prej ho potom tejden bolely zada.

ale to jsem porad jeste nevedel, ze nejlepsi historka se jeste neservirovala: na jare kaceli habr. 40 cm tlustej kmen presekali a kdyz zacal padat, celou vahou spadl babicce na tu samou nohu, u ktere jsem zacal. potom 14 dni cekali ve strani, nez babicce splaskne rozdrcenej kotnik a noha, aby si mohla obout aspon dedovu botu.

je to ta sama noha, ktera behem jejiho zivota nazbirala sedm operaci chodidla, kloubu a paty.

jsou spokojeny, pri chuti a pri smyslech. nechapu je.
taky bych tak chtel dopadnout.
takze si piste, ze k osmdesatinam taky chci kolo. :)