teď mne napadá, že ČB klasické materiály jsou na tom možná podobně, jako tištěné časopisy a knihy.. Asi jen tak rychle nezmizí.. Anebo třeba jako jazzový kontrabas.. Podle mnohých nahrávek ze šedesátých a sedmdesátých let pominulého století se tehdy možná mohlo lidem zdát, že jazzový kontrabas bude po roce 2000 již zcela nahrazen praktičtější „basovkou“, a navíc že se už touto dobou snad ani nebude hrát jazz.. Ale hleďme, jazzový kontrabas sviští vesele dál.. Z podobného důvodu věřím, že v současnosti velmi rozšířené nahrazování bubeníků programováním rytmů v počítači je jen dočasným záchvatem, a že po skutečných bubenících z masa, kostí, morků, šlach, chrupavek, tepen, žil, jater, ledvin apod. bude časem zase poptávka i říši alternativní a budoucí taneční hudby apod.. Zkrátka když je za něčím skutečná robota, tak to přece jen chutná lépe, než když to vypadne z počítače.. Takže ať žijí nejen klasické ČB materiály!

;))