Představuji si, že jde o konceptuální umění. Kočkour je snímán v reálném čase jednou kamerou. Signál z kamery je rozdělen na čtyři totožné signály, avšak ty jdou přes různě nastavené zpožďovače a jsou tedy zobrazeny na čtyřech samostatných obrazovkách se vzájemně odlišným zpožděním. A nikdo z návštěvníků výstavy neví, na které obrazovce je kočkour v reálném a čase a na kterých je s tím různým zpožděním. Jedině že by si ten návštěvník výstavy přisunul k těm čtyřem obrazovkám židli, a strávil půl dne pečlivým pozorováním všech čtyř přímých přenosů (přenos s mírným zpožděním je ještě pořád přímý přenos).