Mistr Vincent nanášel na plátno velice tučné tahy – pastózní vrstvy barev, a do těch jeho plastických reliéfových struktur sedá prach – v reálu a zblízka ty malby působí depresivně – z těch vrstev se zašlým prachem a zažranou špínou v hloubce mezi jednotlivými tahy vyzařuje pocit zmaru a smutek hmoty. Zdálky nádherné živé malby, avšak zblízka děsivá veteš k vyhození do popelnice.

Kdyby Mistr Vincent býval přešel z malby na fotografii, tak by žádný takovýto depresivní problém neměl, protože fotky jsou (většinou) hladké a prach a špína se tudíž na jejich ploše prakticky neusazuje.

A kdyby Mistr Vincent uměl fotit tak dobře, jako Mistr Jarda, tak by se mu svět možná nejevil tak depresivní.

Kdyby Mistr Vincent tvořil nyní, tak by se možná věnoval pinholi a internetové komunikaci. A byl by v pohodně.

Tak všechno nejlepší do nového roku dva tisíce deset!