možná by se mi tento lehce snový obraz líbil, kdyby třeba zůstala jen ta lehoučká „typografie“ nahoře, ale zmizely ty dva řádky uprostřed, které příliš strhávají pozornost..

a kromě těch numer a lehce naznačených popisů nahoře by mohla zůstat i ta sedmička v pravé části středního pruhu, která by krásně graficky fungovala v konfiguraci s tou devítkou nahoře a to vše s celým obrazem tak..

ašlak v tomto stavu, v jakém to je nyní, se mi to už jeví jako poněkud přeplácané..


pes: je jasné, že už to nyní nelze změnit.. a tak teda tím pádem vlastně nevím, proč zde takhle zbytečně blábolím..

pes2: nemám námitky proti propagaci tradiční značky Kodak; předešlý blábol se týká výhradně působení obrazu a grafiky..
;)

Radku, v tuto chvili je zcela jiste chodec.. ..ale za okamzik jiz zase bude jezdec.. ..a potom opet chvilku chodec.. ..a pak zase jezdec.. ..a tak stale stridave dokola.. ..mozna i proto to ladi s tou monotonnosti kyvadla.. (nyni jen symbolicky, protoze, to kyvadlo uz delsi dobu neni v provozu.. ;)

ale Ľubomíro, copa to zde čtu? Jaképak „bez chalana“? Vždyť bez tohoto zákrytového fórku by to celé přece ztratilo smysl. Je to foceno v okamžiku, kdy chodec dostal zásah: z hlavy mu vyrůstá křoví jako maskovanému vojákovi, nohu má divně zakomponovanou za kámen, samé chyby, ale tak poťouchle, že je to pěkné a hraje to jako celek. Chodec jakoby vycházející ven z formátu a jeho pohybová fáze versus protipól v podobě opačné fáze kyvadla. To vše spolu hraje.

krásná fotografie

a ten Polaroid tomu dodává cosi jako příjemnost ušlechtilého grafického listu

pes: tím dovětkem v závorce jsem nemyslel to, že si mi zde kouzlo Polaroidu zdá býti navíc, ale chtěl jsem naopak kváknout, že se mi kouzlo Polaroidu líbí obecně čím dál více, a že zde se mi u této fotografie líbí právě i ten specifický polaroidovský charakter obrazu..

takže líbí celkově, a to jak polaroidovským charakterem obrazu, tak především mírně bizarním zákrytovým humorem..

zkrátka expozice v pravý okamžik
:)

paráda!

pro takovéto lehce bizarní zákryty mám slabost

v první chvíli jsem nevěděl ale od druhé chvíle již jen spokojeně hýkám

(navíc kouzlo Polaroidu :)