Elegantní paní Dalmatinová s pohledem Kleopatry napodobující pohled sfingy. :)

V archivu nečekaně nalezená sto let stará fotografie tehdy nečekaně nalezené sochy neznámého symbolisty a obdivovatele Bílkovy secese.

Romantické strašidýlko. Mně se ta fotografie líbí. Místo rozpůlených pingpongových míčků na gumičce má ta paní nasazeny květy.

Markéta Lazarová v okamžiku vize. Jako první objevila možnost cvičení na hrazdě.

Vzpomněl jsem si na Járu Cimrmana a jeho slavný chemický vtip. A také na jeho ještě sofistikovanější vtip optický. Ono to s tím sice úplně nesouvisí, ale to nevadí.

zapomněl jsem kváknout: vítej. :)

Kamile, pes říká, že máš asi částečně pravdu. Vše lze s nepatrnými změnami klonovat donekonečna a vytvářet další a další varianty. Možná to lze také přirovnat k tvorbě fraktálů apod...

Modelky v prostředí sklepů, půd, fabrik, zřícenin, ruin, oprýskaných stěn, potrhaných tapet apod. – nekonečný příběh. Kolik takových scének ještě bude?

Klišé i ve smyslu prasoxu. Klišé na druhou. A to celé na třetí.

To však nevadí, protože klišé je dnes už úplně všechno.

Fotografie jako výtvarný obor asi už skončila.

Je čas začít dělat něco poctivého.

Ale ten fórek s vytáhlým cípem trička působí hezky.

Vlastně se mi ta fotografie docela líbí. :)