Trochu to připomíná fotky cestovatelů autostopem...

hezké předtiší

Možná se to bude zdát nepochopitelné, ale práce, která v minulosti již mnoha pozemšťanům údajně pomohla, v mém případě nepomohla (pokoušet se pracovat pravděpodobně nebyl úplně šťastný nápad). Závada je však přesto odstraněna, a to i s handicapem vojenského oka. Nazíráno s odstupem je již jasné, že problém byl v kompatibilitě zvířectva. Když se zde dnes v deset hodin a padesát osm minut nečekaně zjevila iniciační zmínka o zvířeti, na které vlk tradičně reaguje, tak se ve vlčí kebuli konečně rozsvítilo!

A když teď iniciační zmínku o nejmenovaném zvířeti vynecháme (takový luxus si můžeme dopřát, protože je již rozsvíceno) a vrátíme se k dřívější definici „liščí čumáky“, zjišťujeme, že jde o velmi hezké pojmenování standardního prostorového úkazu. :)

To jsem teda blázen. Nevidím ani jedničky ani lišky. Ale asi bych neměl podléhat předčasné skepsi. Když vydržím ještě jedenáct a půl hodiny pracovat, tak se možná dostaví alespoň lišky, aby daly dobrou noc.

Dal jsem si závazek, že také zkusím 12 hodin pracovat. Doufám a těším se, že rovněž potom v garáži objevím špičaté jedničky.

...a jak naznačuje Petr, ta chýše s plachtou určitě patří duševně bohatšímu sousedovi.