Díky za veškeré komentáře (jak za mírně pochvalné, tak i za umírněně kritické!)
pes: dovolil jsem si ještě nejapně připojiti mírně tmavší verzi, ve které se možná zřetelněji zjeví ten osvícený srpkovitý oblouk nahoře... ;o))

fajn portret

jejej, to je krása..!! =:o)
(jak je možné, že mne tyto fotografie utekly...?)
no prostě radost z takovéhoto nádherného objevu...! ...ano, fotografie SRDCE...! =:o)
...RADOST...! =:o)

vysílám opětovné velké Poděkování za veškeré komentáře – jak za nekriticky kladné, tak i za ty kriticky střízlivé...! Děkuji vám všem...!
=:o)
pes: Oto, mám přichystán portrét Helenky bez masky. Jsem si jistý, že až půvabnou Helenku spatříš bez této matoucí divadelní rekvizity, svůj názor změníš. A to tak, že radikálně. O plných 180 stupňů...
;o)

to má šťávu! ...dynamická fotoparáda!

...velice krásná fotografie... ...magická i básnická... ...a také krásně přirozená kompozice bez násilí a laciných efektů... ...čarovné světlo a kouzelné stíny... ...a pořízena sympatickým nářadím... ...nádhera úplně kompletně...

Diky!
pes3: jo, to ja cumim take tak – vzdycky a vsude... ;o))) ...a nyní specialne, protoze jsem opravdu nedoufal, ze se to bude nekomu nejak vyrazneji libit... =o( )

Díky! pes2: zapomněl jsem popřáti hezký pátek vám všem...! =:o)

jejej, tak to velice moc Dědkuji! ...ani jsem neočekával, že se tento výcvak bude někomu líbiti...
pes: opět dílo víly Náhody: odražené světlo v tu chvíli zářilo od náhodou zaparkovaného stříbřitého automobilu... (asi za půl hodiny auto odjelo a světlo zmizelo) ...a ta maska v tom obchůdku již byla... ...pan majitel ji kdysi zavěsil velmi vysoko na nějakou drátěnou konstrukci, a když jsem ji spatřil, tak jsem nedal pokoj a otravoval tak dlouho, dokud Helenka Malostranská neprovedla drobný horolezecký výstup ke stropu starobylé místnosti a masku nesundala a posléze ochotně i s maskou nezapózovala... ;o)

...nádherná fotka... ...pořízená s lehkostí... ...anebo alespoň působí dojmem, že byla pořízena s lehkostí... ...a to je ta nejlepší známka... =:o)

Dodo, buď zdráv a vítej...! Buďte zdrávi a vítejte všichni dobří – již dříve či nyní se zjevivší fotopřátelé...! A velikánské Díky...!!
=:o)
pes: nojo, ta rytmizovaná struktura křesílek, čímsi připomínajíci cosi záhadného z hlubin moře – drážkovaný povrch jako u nějakých obrovitých škeblí, mušlí, lastur... ...zkamenělé závěsy ze dna oceánu... ...rytmus...
;o))
pes2: a uprostřed skrz hladinu prosvítá Sluníčko... =:o)

...ona ta středová kompozice mírně provokuje, ale zdá se, že zde je opravdu nejlepší...
...hypnotická fotka... ...krásná fotka...
(...ta barvená verze to možná zbytečně rozmělňuje a v celkovém vyznění snad i chaotizuje... ...zkrátka koncentrovat se jen na tu první...)
...je zajímavé tu první pozorovat i v kombinaci s odkazovanou hudbou – dohromady se vzukovým vzorkem to funguje, a to i přes to, že samostatně poslouchaný zvukový vzorek působí nepříjemně plastově, umělohmotně, „naprogramovaně“, nechutně módně – takové to současné „in klišé“ a já nevím co ještě... ...ale to nevadí, protože té fotografii kupodivu neškodí – ba naokap – umocňuje jakousi její „ztracenou civilizační přízračnost...“

teda to jsou furt imrvére šoky s těma náhledama – jsem se podle náhledu děsil na pořádnou fotku, a hleďme ona nudlička... =o(E )

pes: žertuji – tento třiptych má kouzlo – krásné pocivění – jak píše pan Pišta: „genius loci„...

pes2: i když – ono to asi ani tak příjemně v reálu nevypadá... ...spíš jede o genius foto... ...ale to nevadí - ba naokap: čím subjektivnější fotografie, tím lépe...! ...a tento třiptych je subjektivní velmi, a navíc sympatickým směrem... =:o)

pes3: opravdu moc prima – především jako třiptych (což byl – jak jsem předchopil z prvních kometářů – i původní předměr autora... ;o)

pes4: při ocivování čtvrté fotografie jsem si vzpomněl, že v Praze existuje jedna malá nová čtvrť, kterou jsem od začátku (podle tvarů střech) nazýval Čínskou čtvrtí, ale babička ze Žatce ji nazývala Kanadou... ...vždy mě to bylo divné, a nechápal jsem proč zrovna Kanada... ...dnes jsem pochopil... ;o))

paráda jako celek; třetí je skvělá a ta první je naprosto senzační...!!!

je to takové hezky vzdušné... ;o) ...a vůbec hezké... =:o)

velká kupa poesie...!

krása! =:o)

hezké všechny tři, ale speciálně 1 – to je správná poťouchlost...! ;o))

...velmi jemná – téměř minimalistická poesie... ...lehoučký básnický diptych...
...a navíc představa křiku, o kterém se zmiňuje Doktor Jan Savický... ...krása...

Tomáši Š, velké Díky za opětovnou vizitu... ...pro nejistotu nenápadně zopakuji, že i tento portrét vznikl tak nějak náhodou (přesněji kváknuto z vůle víly Náhody...) ...ta křesílka tam už takto byla vyrovnána, a ani nevím, zda jsem to byl já či někdo jiný, kdo požádal Janku, zda by si na chvilku nesedla...
...snad to ví klubový Vševěd – nejvelevyváženější klubový Profesor... ...ten ví vše (mj. níže uvedl i správný název prostoru... ;o))
A hlavně: nejvelevyváženější klubový Profesor za všechno může, protože nebýt jeho kulturního plánu – dubnového festivalu Další břehy, tak bychom se asi nikdy neocitli v Opavě...
(velké průběžné Díky pane klubový Profesore!! =:o)
A také: kdyby mne k internetu apod. nedokopal Tom B/W Barva, tak bych asi dnes zřejmě ani nefotil, takže prapůvodně za toto vše může Tom, kterému nevím, jak poděkovati...
A zároveň za toto všechno může babička z Litoměřic, ale to by bylo delší vyprávění...
------------------------------------------------------------------------------------
No, zkrátka vám všem převelice moc Děkuji (také za všechny ty nádherné komentáře... =:o)
pes: jsem zvědavý, co na tento výcvak poví Janka C... ...asi jej ještě neviděla...
...doufám, že mne nevyhubuje... ;o))
pes2: v každém případě za to zářící Sluníčko uprostřed výcvaku může Janka... =:o)