připomněl si mi jednu mou dětskou hru, kterou jsem si kompenzovala, že bydlím v Pardubicích, vždy, když byly kousek nad obzorem mraky, tak jsem si představovala, že tam jsou tam opravdové hory, vždy podle toho, jaké to byly mraky, jsem si s tou myšlenkou hrála. nejdraši jsem měla ty bílé, nadýchané, a pro mě to i v létě byl sníh.

ale k fotce - bizarnost tam je, ale je to tak nešikovně vyfocený, že to vlastně jediné plus této fotky spíš zabíjí, ale i tak - dík za mou vzpomínku. :)