nebavi :\

místo je to hezký, fotka nikoli

Není tam na co koukat, jen jakýsi mess z komínků.

ehm

Milá Martino, ale teď už vážně. Je naprosto absurdní, aby ses pokoušela fotit zátiší a krajinky. Tvým úkolem je pokračování ve focení charitativních akcí apod. Focení dojemných scén s dospělými, dětmi, anděly a dalšími bytostmi. To je tvé poslání.

zřejmě za kamerou, budu si ji tam představovat :)

jj, presne, Trigu, ale na Phu fotografickou uz je i tohle moc retro a malo uprav. kocicka je mimo zaber. ;-)

na horizontu chybí blob.

to je jak Praha_fotografická

záběr je to milej
ale dost retro
a mám pocit, že už mockrát viděný
chybí mi tam něco navíc
třeba kočička nebo trix na komíně nebotakněco... :)

Bůh s vámi, mé milé děti...

...to myslím vážně :)

přesně tak :)

Ale je také možné, že kolegyně Martina ve svém vzdechu, obsahujícím současně povzdech „zpátky na stromy“, měla na mysli spíše dávné dětství celého člověčenstva. Zřejmě tím chtěla vyjádřit touhu po prarodné Africe. Z povzdechnutí Martiny vyplývá zároveň zjištění, že myšlenky kreacionismu ji pravděpodobně neoslovily.

prej dáááávný děctví, ty stařeno :))

tak to bude asi ten důvod, proč to fotím... takový dáávný dětství... zpátky na stromy. ;)

děkuju, Báro, už jsem se uklidnila.

aale nebul.

mně se to pořád líbí, připomíná mi to domov a taky trochu dětství buhvíproč.

a teda o kompozici jsem se snažila, ale dobře, prostě to nemám ve voku... nejradši bych s tím zas se vším sekla, nic nejde :(

jinak dík všem za cementy.

nevokecám, protože to nevidím, sakra, pardon. už mě to vážně sere, ale na monitor si prostě nedokážu našetřit (a taky ty nářky nikoho nezajímaj, výmluvy, že jo).

bida pani, no.