dobřes to zformuloval, Tome. Vlkomírovi jde o posvátnost okamžiku v terénu, a to včetně rozhodnutí fotografa o formátu právě teď a tady. Tvorba (ořez) v klidu doma je už něco docela jiného. Je čas, je čas na opakování kdy autor vidí scénu opakovaně. Napadá mě analogie s koncertem naživo a s poslechem nahrávky (víme, že může být dokonalejší).

Fór je v tom, že přístup Vlkomíra je třeba verbálně oznámit, jinak se to nemusí poznat... :-)