Mně se ti to nějak nedaří pochopit, ale pořád se snažim ,)

taky se mi to nelíbí a asi nejvíc mi vadí, jak je ten pramínek "krve" na první fotce odrazítkovanej (jestli se nepletu)... Kdybych si měla vybrat, tak řeknu, že lepší pro mě dvojka, protože dává prostor k domejšlení... ta jednička mi přijde, jak píše Milan...

bezvadný

PS: ale zase vim, že už se nevrátim, protože takhle mi to stačilo.

já bych chtěla bejt upřímná... dneska, pořád asi:)... jako diptychy mi "úžasně" fungujou... ale je mi z nich smutno, trochu. Čtu teď knížku od Lustiga: "Krásné zelené oči" a nepřenesu se přes pocit, že by si člověk měl občas přehodnotit svůj život a vlastně ho i změnit.... někdy. :)
Je to poutavě a zajímavě poskládaný... poslední diptych je obzvlášť úzkostnej.

taky líbí dvojka... má krásný oči.

to se mi těžko komentuje tohle...pro mě to už neni o fotkách, resp k fotkám tak nějak nemam potřebu se vyjadřovat, celý je to moc osobní a já si na tom ze svýho fotografickýho pohledu neumim nic najít...jako výpověď to snad i chápu, možná ,)