dik za reakce

# tomasz: ja to nejak moc neumim dat do slov. Jakasi pointa mela byt v prave v te krehkosti. Lubosovy fotky (i Lubomira samotneho) vnimam jako velmi krehke zalezitosti - neco, do ceho fouknes a ono to zmizi. Staci, ze lehce zapochybujes a vse je nenavratne ztraceno.
Melo to byt jakesi podekovani za to, ze nam obcas propujcuje svuj zrak. Podle reakci ale vidim, ze ja asi tento druh poezie prenaset neumim. Nu coz, stane se... :)