Není co dodat, opravdu krásné.

Hřejivá slečna a hřejivý obraz. Nemám rád tónování, ale u digitální fotky to je dle mé sestřičky (vzdělané fotografky profesionálky) normální věc. Možná to je polovina práce ta za klávesnicí a myší. Ale je to opravdu velmi příjemné. Náhodný pohled do portfolia autora a hned to (nejen mne) zahřálo. Kamarádka mi přes rameno říká, že je to "vánoční", což je asi dobré..., vždyť vánoce máme rádi.... už jen kvůli dětem a té vzpomínce na vlastní dětství... asi jako bych měl chuť usmát se, ale tak nějak pozitivně. :)

První komentář, na připomenutí mé sestry se k tomu hodnocení a vyřčení názoru konečně dostávám...
Upozorňuji, nejsem fotograf, jsem sochař, trochu málo se učím točit video a fotografovat. Často posuzuji hodně "akademicky" a z čistě "akademického" pohledu si dovolím tvrdit, že ač byl kýč Maxfielda Parishe pro mnohé kýčem, tak to byl dokonalý kýč a to už nemůže o sobě řící ani mnohý renomovaný umělec a mnozí mu to dodnes nemohou odpustit.
Možná ta barevnost na mém neprofi LCD (není to Eizo, ale jen lepšoprůměráckej Samsung :), možná ta vánoční atmosféra dnešního dne, ale každopádně mne „obraz“ fotografie zaujal mezi ikonkama a náhledy dalších prací. Dokázal bych si to představit ve velkém a bez zrna i s větším rastrem, stejně jako na malém kontaktu. Je to obyčejné, ale obyčejně mile barevné. To je možná na tom to dobré, to, co mne zaujalo..., ale je to věcí nálady a okamžiku.