v casopise "profi photo" pred casem publikovali takovou serii, ve ktere nechavali pomerne zname fotografy z praxe odpovidat asi na pet otazek ohledne toho, co jim dalo studium a co by si prali aby jim byvalo dalo (ale nedalo).

Bylo to docela zajimavy. Pozitivni prinos videli vsichni v tom praktickem - kterak provozovat remeslo, jak delat management zakazek, jake pravni aspekty jsou treba vedet atd.
Taky skutecnost, ze skolni prace byly strukturovane jako pozdejsi typicke zakazky je pomoci pro nauceni se systematicky (a k danemu terminu) pracovat na tom podstatnem - tedy na tom, za co dostanes zaplaceno.

Jako naprosto vedlejsi temer vsichni oznacili otazky tvorby samotne, tam se od tebe ocekava, ze prijmes nejake impulzy ale pomoci sveho talentu nakonec neses na trh sebe a sve napady, tedy neco co se naucit neda. Budto na to mas, nebo halt ne.

Ohledne dilematu zda zvolit jako povolani to, co te bavi, nebo zda si to "schovat" jako hobby ti asi nikdo nepomuze. Pro mne by ale predstava, ze musim travit svoje dny necim, co mne nebavi, byla naprosto neunosna. Na druhou stranu, kdybych mel mit fotografii jako povolani a projevovalo by se to formou tvorby à la Spitt, tak to snad radsi delat nekde v supermarketu u vraceni lahvi. Toz tak.