koukám se na to jako na pohádku pro děti.
pohádky dělím na české (to tahle není) a ty druhé.
v těch druhých moc neumím rozlišovat, ale jasně se mi vybavuje americká pohádka typu Nekonečný příběh, která je perfektně udělaná, věrohodná, pro mě dýchající, a pohádka italská, která má svoje kouzlo, ale je v ní něco ateliérového (Princezna Fantaghiro). Z říše italských pohádek je pro mě tahle fotka :)