ad bokeh) vypozoroval jsem - ale zatim jsem toho tolik s canonetem nenafotil - že při otevřenější cloně a zaostřování poměrně nablízko cca do 2 metrů, má tendenci "odtrhávat" jednotlivé vzdálenosti od sebe, zároveň předměty v nekonečnu (při tom blízkém zaostření a otevřené cloně) jsou takové "ohlodané" viz. třeba katedrála, které zmizela špička (vrchol věže) nebo vršky topolů = prostě ty tenké předměty v nekonečnu od určité tenkosti zmizí...

při zaostření na nekonečno to nedělá

ale mám dojem, že mě ten efekt začíná bavit - dělá takové obrazy rozbořeného, opuštěného města v dáli ... myslím, že se tomu říká "zbořeninový mramor", který je často k vidění v interiéru českých hradů a zámku, kde byl používán k vykládání sekretářů a podobných skříněk

kontury - jsou, ale velmi malé, když je za tmavým předmětem v jiné "odtržené" rovině světlý předmět ... tady jsou samozřejmě velmi zvýrazněné post-procesem, především doostřováním, které jsem se ale snažil omezit na mez jenom nezbytně nutnou

závěrem - tento efekt objektivu se mi docela zamlouvá = dává mu určitý nezaměnitelný charakter - a to mi přijde fajn