;-)) stylový začáket - fajn

ahujet

svět je plný Překvapení
a všechno je jenom Náhoda
a tak to má být, tak je to v pořádku ;-)

Richard: nebyl to záměr - je to momentka, taký cvákanec..

fotil jsem na yashicu D a na Bessu
a pak jsem zjistil, že mám ještě poslední dvě políčka v kompaktu s datumem, tak jsem je vycváknul ;-)

to je upně jak nákej hooodně starej gumotisk, bo nějaká jiná prehistorická technika - fajn... světlo!

filip: je na to nějakej speciální krám v praze - Čestmíra bude vědět přesněji jaxe ten krámex jmenuje, je to kousek vedle Škody..

Karol: ony jsou pořád na stejným místě .-)

já mám vyšisovanej nomitor, takže neposoudím tu tonalolitu... co se mi zdá nedobrá - ale první záber mi zajímá - te fajn

mi to přijde zajímavé - ale hodně mě dráždí, že se v tom nevyznám, potřeboval bych to vidět větší...

mi se hodně líbí ta druhá
výborná světelná nálada, mocný proud fotonů... a přitom takovej studenej klid a ticho = fajn
--------
btw - co to máš za přístroj?

TeePee: nalevo by to bylo ještě horší..? ;-))

já bez delty vubec nevycházím z domu ;-)

prijemnej záber...

ted už, doufám, nosiš detlu porad v pravej kapse, alespon 2 rulikcy

Indiánský Lapač Snoooow...

to by měla videt Jana Komankova

;-))))))))))

HN: jj - navíc je to focené na hodně prošlou fuji superia 800, kterou jsem sehnal ve výprodeji za 20Kč = formální stránka věci opravdu nebyla odfláknuta ;-)

ondrej K: jsem myslel, že tebe touhle fotkou moc nepotěším, tys přísný kritik... to je zase překvapení pro mě .-)

V seriálu “Zoufalé manželky” hraje:

Carlos je manžel Gabriell. Vetšinu času tráví v práci a tak má na svou ženu málo času. Je velmi temperametní a kdyby ho někdy jeho žena podvedla a on by na to přišel, tak by zabil jak jeho tak i ji. Svou ženu velmi miluje.

Ana: ;-))))

;-)) hehe, koukám likny na starý fotky z doby, kdy mi to ještě šlo...
ta první je jiný žánr, druhá má spíš něco společného - ale mně se tenhle Danův psík líbí, sám bych si ho vyfotil a dokonce snad mám spoustu takových vyfoceno... já se asi poslední dobou zjednodušuju, boco.. a mám rád takovéhle příjemně jednoduché fotky
je v nich taková poezie všedního okamžiku, zastaveného, všimnutého si času - možná je to reakce na všechnu tu fotošopí vytuněnost a/nebo ukřičenost fotek, která se na mě valí ze všech stran, jak vlna tsunami..