Nechtěl bych zde přitápět pod kotlem, a tak jen stručně dodám, že jsem už déle nevydržel k některým negentlemanským (a tím poněkud trapným) projevům zde mlčet, protože by to mohlo být vnímáno tak, že kdo mlčí, souhlasí.
Jako gentleman se chovat vůbec neumím (většinou se zamotám do dveří, ve kterých se pokouším dát dámě přednost, čímž vznikne karambol a tak podobně), a protože u sebe vnímám deficit gentlemanství, tak, aby se to alespoň trochu vyrovnalo, a také abych se něco pozitivního konečně naučil, očekávám inspirativní gentlemanské chování u ostatních syslů.
To neznamená, že chci nyní diplomatickým způsobem vyjádřit, že se mi ta fotografie nelíbí. I přes dříve zmíněné výhrady se mi líbí. Je to velmi výrazný vizuální nápad s přítomností humoru, kterého není nikdy dost, a tak dále...
Adriano, takovéto konání je poněkud nezodpovědné. V lese lezou klíšťata!
Ale i když dáme stranou šokující představu, že žíznivá klíšťata se neslyšně blíží, tak tato fotografie příliš klidu a harmonie nepřináší. Vše začíná kompozicí, která je zde poněkud nepochopitelná. Umístění klíšťatomilné modelky tímto způsobem do formátu se mi jeví jako poněkud nešťastné.
pes: teď koukám, že modelka neleží v trávě ale na listí, takže je možné, že předešlá úvaha o zástupech žíznivých klíšťat byla planým poplachem. Avšak lepší jeden planý poplach, dva návaly paniky a tři záchvaty hysterie, než sto přisátých klíšťat.
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
tenhle smotek je patricne podivnej vsim moznym, ale stejne je to Cahova
Můj les představ
Adriana Cahová
"Muj les predstav"... *facepalm*
Zu
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová
nesedí mi to, špatně se mi na to kouká.
Můj les představ
Adriana Cahová
Zu
Adriana Cahová
Jako gentleman se chovat vůbec neumím (většinou se zamotám do dveří, ve kterých se pokouším dát dámě přednost, čímž vznikne karambol a tak podobně), a protože u sebe vnímám deficit gentlemanství, tak, aby se to alespoň trochu vyrovnalo, a také abych se něco pozitivního konečně naučil, očekávám inspirativní gentlemanské chování u ostatních syslů.
To neznamená, že chci nyní diplomatickým způsobem vyjádřit, že se mi ta fotografie nelíbí. I přes dříve zmíněné výhrady se mi líbí. Je to velmi výrazný vizuální nápad s přítomností humoru, kterého není nikdy dost, a tak dále...
Můj les představ
Adriana Cahová
(jinak tedy veleúlet)
Můj les představ
Adriana Cahová
Ale i když dáme stranou šokující představu, že žíznivá klíšťata se neslyšně blíží, tak tato fotografie příliš klidu a harmonie nepřináší. Vše začíná kompozicí, která je zde poněkud nepochopitelná. Umístění klíšťatomilné modelky tímto způsobem do formátu se mi jeví jako poněkud nešťastné.
pes: teď koukám, že modelka neleží v trávě ale na listí, takže je možné, že předešlá úvaha o zástupech žíznivých klíšťat byla planým poplachem. Avšak lepší jeden planý poplach, dva návaly paniky a tři záchvaty hysterie, než sto přisátých klíšťat.
Můj les představ
Adriana Cahová
Můj les představ
Adriana Cahová