Barboro, at uz se v autorove mysli udalo cokoli, v mysli kazdeho jednoho, kdo se na jeho obrazek podiva, se bude dit neco, co se nikdy neda predem odhadnout. Ale jak uz jsem psal, ja se radeji divam na portrety od Francise Bacona nez na pasove fotografie, a nemam u toho pocit, ze by moje vlastni fantasie u toho prichazela zkratka.
Už asi nevím, jak to říct, asi tak, že jestli se autorovi ten barák udál v mysli v takovýchhle barvách, nemusí se to tak odehrávat u ostatních tím, že jim ten stav nasimuluje.
Já na to odpovím, hned jak budu mít čas, zdá se mi, žes mě špatně pochopil... na druhou stranu to zavání debatou o tom, jestli jsou tvůrčí postprodukční zásahy OK, a jestli je zkreslení daný fotoaparátem OK, a to by mohlo být zajímavý. Ale už teď musim říct, že se ohrazuju vůči tvé poznámce o zelenejch čudlících!
Takze fotka v modusu zeleny obdelnicek, vyprintovana automatem v modusu zeleny obdelnicek? A snimana nejspis nejakou bezpecnostni kamerou v nahodne volenem intervalu a smeru snimani. To zni napinave. Zvlastni je, ze tak ty sama taky nefotis.
Ja mam teda ale radsi autorsky videni, at uz to znamena cokoli, pro me za me treba ten proslej a crossovanej diak (ten je podle toma nejspis autentickej :-).
Pojmem "přirozený" jsem myslela "co nejvíce se blížící realitě viděné v daný moment" a myslela jsem, že je to jasný, ale asi ne. Tahle fotka svou posprodukcí simuluje autorovu náladu, nejspíš, ale raději bych tu fotku viděla tak, aby stejný dojem, jako tehdy tam měl autor, vznikl až v mojí hlavě, a ne aby byl takhle naservírovanej, páč takovýhle barvy existujou jen v hlavě a nebo na zabarvených obrázcích, ale ve skutečnosti ne. Doufám, že je to nějak srozumitelný...
tak ze se ty snaze o autenticitu/prirozenost musi dat nejaky parametry, to je celkem jasny - a jak uz sem psal, tady je ten kontext dost jednoznacne implikovanej.
tebe ta snaha v tomhle uzce vymezenym prostoru nezajima, me treba jo.
TS: ja pod pojmem demagogie normalne chapu spis opak, tedy pripad, kdy nekdo nejakou jedinou, uzce definovanou moznost prohlasi za jedinou pripustnou.
K tomuhle tematu napsal pred par lety nekolik docela zajimavejch a asi i mnohem ucelenejsich pojednani treba Puts, ale nasel bych i par jinejch. Jednu dobu jsem se tim docela usilovne zabyval, coz naslo odezvu i v nekolika clancich, ktere jsem tehdy spachal, takze ted nebudu opakovat neco, o cem jsem myslel, ze uz vlastne vsichni davno vedi.
Ale obecne, mluvit o nejakem "vernem/autentickem/prirozenem" zaznamu muzes prakticky pouze tehdy, kdyz vyloucis vsechny moznosti manipulace, coz u digitalni fotografie je tak trochu oxymoron, a i u te na film upadnes do rozpaku, co ze to tedy v realite vlastne znamena. Jako intelektualni cviceni je to ale jiste zajimavy, v podstate ti nakonec zbyde jenom nadrazni automat na pasove fotografie a Kodakbox ("...and we'll do the rest") resp. jeji moderni forma v kamerach na jedno pouziti.
U vseho ostatniho zadny autenticky zaznam neexistuje, a dokonce i u te kamery na jedno pouziti nebo jinych primitivnich zarizeni jsou moznosti manipulace porad jeste i v rovine porizovani snimku k dispozici, jak by ti asi potvrdila treba Valerie.
Zakladem je uvedomit si, ze i kdyz vse prohlasim za pripustne, neznamena to automaticky, ze vse pouziju. Znamena to pouze, ze hranice si stanovim ja sam a ze neexistuji zadne vymluvy krome te, ze jsem to jinak udelat neumel - a to je kupodivu vetsinou mnohem tezsi akceptovat nez omezeni dana nejakou recepturou.
V nasich (architektskych) kruzich je zvykem chodit v "uniforme" cernych svetru, sak a kalhot, cimz se navenek transportuje "kreativita" asi tak stejnym zpusobem jako talibanske lpeni na nejakych archaickych procesech ve fotografii. Ja jsem uz vzdycky mel pocit, ze tohle noseni cerneho obleceni je spis gestem bezradnosti, a tak jsem provadel na mych spolupracovnicich testy, napriklad jsem od sve tchyne dostal velice drahy kasmirovy svetr malinove barvy (golfisti maji halt zase jine uniformy) a prisel jsem v nem na nejake jednani. Ty reakce byly asi podobne usmevny jako tady pod timhle obrazkem, akorat ze svycari jsou prilis slusni na to, aby je projevili tak otevrene. :-)
uplne popirat existenci moznosti vernyho/autentickyho zaznamu (at uz v tom smyslu, kterej je tady implikovanej, nebo v jakymkoliv jinym) je stejne nesikovny jako na nem za vsech okolnosti trvat.
BM: co je ten prirozenej vzhled?
Vubec nechapu, o cem je rec.
Kdyz neco vyfotim pres fialovy sklicko, je to prirozeny? A pokud ne, proc ne?
Kdyz to vyfotim na film, kterej umyslne necham projit, spatne jej vyvolam a pri zvetsovani poskrabu, je to prirozeny?
Podle me je prirozeny uplne vsechno, co me napadne udelat, a je to tim padem naprosto irelevantni kategorie.
V konecnym dusledku je uplne jedno, jak co vlastne vzniklo, budto me to vizualne zaujalo a necim oslovilo, nebo ne, a pokud ne, tak to muze bejt prirozeny, jak chce, ale na veci to stejne nic nezmeni.
což o to, úpravy v photoshopu dělaj všichni, ale spíš mi přijde rozumný upravovat věci tak, aby se co nejvíc blížily přirozenýmu vzhledu. ale házet takhle něco do sépie... taky mam problém s tím průhledem přes křoví.
tomasi, dal si me jak malyho kluka! :) tak. a ted to muzes zkusit precist jeste jednou a najit tu pointu.
ps: pro jistotu. ne, nechtel sem sdelit, ze mam neco proti upravam fotek (nebo digitalu).
MB: nedavno jsem videl, jak byly vybirany moje fotky na nejaky CD pomoci notebooku, a tenhle argument je jedinej, kterej bych podepsal. Nejde o to jak, jde jenom o to, abys vedel, co vlastne delas, a to na tom notebooku nejde.
Jinak, me vanocni stromecky prestaly bavit, kdyz mi bylo asi 9 nebo tak nejak, ale nikomu bych je asi nerozmlouval.
ted me napadlo, vzdyt si na pp pred nakou dobou psal, ze bobek uz frci na analog. a presto mas porad radeji praseni digi? (= jestli to je naka uchylka, tak to potom jo!.))
Tak problém asi neni v tom, že to je proprasený photoshopem, ale v tom, že je to na tom až moc vidět. :) Potažmo je problém ve mně, že nemám dostatek soudnosti a nedokážu nějak zdravě odhadnout tu správnou míru, kdy ještě jo. Navíc díky vobyčenskýmu nb displeji vlastně vůbec nevidim, jak ten obrázek ve skutečnosti vypadá - což nechápejte jako výmluvu, ale taky třeba jo, žejo. :) Hlavně klid.
místo je to skvělý, jezdíval jsem tamtudy často autem (trasa Vysoké Mýto -> Litomyšl), ale zastavil jsem jenom jednou.
Problem jsme my sami.
Ja mam teda ale radsi autorsky videni, at uz to znamena cokoli, pro me za me treba ten proslej a crossovanej diak (ten je podle toma nejspis autentickej :-).
tebe ta snaha v tomhle uzce vymezenym prostoru nezajima, me treba jo.
K tomuhle tematu napsal pred par lety nekolik docela zajimavejch a asi i mnohem ucelenejsich pojednani treba Puts, ale nasel bych i par jinejch. Jednu dobu jsem se tim docela usilovne zabyval, coz naslo odezvu i v nekolika clancich, ktere jsem tehdy spachal, takze ted nebudu opakovat neco, o cem jsem myslel, ze uz vlastne vsichni davno vedi.
Ale obecne, mluvit o nejakem "vernem/autentickem/prirozenem" zaznamu muzes prakticky pouze tehdy, kdyz vyloucis vsechny moznosti manipulace, coz u digitalni fotografie je tak trochu oxymoron, a i u te na film upadnes do rozpaku, co ze to tedy v realite vlastne znamena. Jako intelektualni cviceni je to ale jiste zajimavy, v podstate ti nakonec zbyde jenom nadrazni automat na pasove fotografie a Kodakbox ("...and we'll do the rest") resp. jeji moderni forma v kamerach na jedno pouziti.
U vseho ostatniho zadny autenticky zaznam neexistuje, a dokonce i u te kamery na jedno pouziti nebo jinych primitivnich zarizeni jsou moznosti manipulace porad jeste i v rovine porizovani snimku k dispozici, jak by ti asi potvrdila treba Valerie.
Zakladem je uvedomit si, ze i kdyz vse prohlasim za pripustne, neznamena to automaticky, ze vse pouziju. Znamena to pouze, ze hranice si stanovim ja sam a ze neexistuji zadne vymluvy krome te, ze jsem to jinak udelat neumel - a to je kupodivu vetsinou mnohem tezsi akceptovat nez omezeni dana nejakou recepturou.
V nasich (architektskych) kruzich je zvykem chodit v "uniforme" cernych svetru, sak a kalhot, cimz se navenek transportuje "kreativita" asi tak stejnym zpusobem jako talibanske lpeni na nejakych archaickych procesech ve fotografii. Ja jsem uz vzdycky mel pocit, ze tohle noseni cerneho obleceni je spis gestem bezradnosti, a tak jsem provadel na mych spolupracovnicich testy, napriklad jsem od sve tchyne dostal velice drahy kasmirovy svetr malinove barvy (golfisti maji halt zase jine uniformy) a prisel jsem v nem na nejake jednani. Ty reakce byly asi podobne usmevny jako tady pod timhle obrazkem, akorat ze svycari jsou prilis slusni na to, aby je projevili tak otevrene. :-)
uplne popirat existenci moznosti vernyho/autentickyho zaznamu (at uz v tom smyslu, kterej je tady implikovanej, nebo v jakymkoliv jinym) je stejne nesikovny jako na nem za vsech okolnosti trvat.
Vubec nechapu, o cem je rec.
Kdyz neco vyfotim pres fialovy sklicko, je to prirozeny? A pokud ne, proc ne?
Kdyz to vyfotim na film, kterej umyslne necham projit, spatne jej vyvolam a pri zvetsovani poskrabu, je to prirozeny?
Podle me je prirozeny uplne vsechno, co me napadne udelat, a je to tim padem naprosto irelevantni kategorie.
V konecnym dusledku je uplne jedno, jak co vlastne vzniklo, budto me to vizualne zaujalo a necim oslovilo, nebo ne, a pokud ne, tak to muze bejt prirozeny, jak chce, ale na veci to stejne nic nezmeni.
ps: pro jistotu. ne, nechtel sem sdelit, ze mam neco proti upravam fotek (nebo digitalu).
Jinak, me vanocni stromecky prestaly bavit, kdyz mi bylo asi 9 nebo tak nejak, ale nikomu bych je asi nerozmlouval.
takže já to beru, miloši :)
místo asi ok.
ten zaber je vybornej, parada.
tohle je proste trapny.