nevím jestli je to submisívní, imponující, nebo equinekrofilní nebo co, ale je to takové lidské. U jedničky se mi nezdá ten hodně rychlý přechod k neostrosti.
mám jistou zálibu v neobvyklých situacích koní, zejména v submisivních postojích (dobrovolně nabízená síla), a nebo naopak imponujících hřebců (nespoutaná síla). k equinekrofilii jsem dosud nedospěl, i když se to někdy nezdá :-)
pes3: ...teda ona ta druhá působí jako anekdota pouze v případě, že divák je předem informován o skutečnosti, že bytost na fotografii odpočívá... ...kdybych to divák nevěděl, tak by se asi vyděsil... =o( )
pes2: ...a to pane Doktore ještě před chvílí vlk netušil, že jste mu dnes vyrobil velkou radost více komentáři (...nejen na této stránce...) ...opětovné Díky...!=O)
...a jóó...! ...zjevila se další....!! =O)
...ta druhá působí trochu odlehčeněji – spíš jako lehce bizarní anekdota, ale (bez slovíčka „ale“) rovněž líbí...!
=O)
...opět převelice...!!
-----------------------------------------------
pes: a díky za komentář...! ...velice moc potěšil a radost a dobrou náladu vyrobil...! =O)
nikoli sice první, o to však srdečnější a radostnější. A žes mne potěšil, víš sám nejlépe. Tak tedy díky.
Ale ještě k tématu prozaickému jako třeba uši: ušima kůň/mula/mezek/zebra a jim podobní komunikují. Skopené ucho říká soustředím se, jsem připraven se podvolit. Trochu více sklopené ucho říká dej si pozor, nemám tě rád, jdu po tobě. Tak si vyberte :-)
...když jsem cca před 1/5 hodinou poprvé otevřel stránku galerie fstopu, tak jsem ještě v ten krátký okamžik před přihlášením zajásal, že zde přibyla fotografie od veleváženého pana Doktora Jana, a že konečně budu úplně prvním, kdo zde tentokrát zanechá úplně první pseudokomentář...
...no, a když jsem se přihlásil, a pod náhledem této fotografie uzřel jakousi číslici s počtem již přede mnou zanechaných komentářů, tak jsem pochopil, že jsem opět druhým až pětadvacátým, že ani tento komentátorský sprint jsem nevyhrál, a že tudíž není kam spěchati...
...a fotografie...? ...pane Doktore, tato potěšila vlka převelice... ...bere za srdce, bere za duši...
...protože tato fotografie má srdce, má duši, a navíc (jako bonus) má uši...
zive
v lese
a lezi
[no toto je teda dost sikmo huste! ;-) v zasade ma to asi iba ohurilo, dalej nic]
dvojka je predevsim humorna a usmevna ... proste prdelozni v dobrem smyslu slova :-)
obrazky se mi libi.
=O)))
...ta druhá působí trochu odlehčeněji – spíš jako lehce bizarní anekdota, ale (bez slovíčka „ale“) rovněž líbí...!
=O)
...opět převelice...!!
-----------------------------------------------
pes: a díky za komentář...! ...velice moc potěšil a radost a dobrou náladu vyrobil...! =O)
Ale ještě k tématu prozaickému jako třeba uši: ušima kůň/mula/mezek/zebra a jim podobní komunikují. Skopené ucho říká soustředím se, jsem připraven se podvolit. Trochu více sklopené ucho říká dej si pozor, nemám tě rád, jdu po tobě. Tak si vyberte :-)
...no, a když jsem se přihlásil, a pod náhledem této fotografie uzřel jakousi číslici s počtem již přede mnou zanechaných komentářů, tak jsem pochopil, že jsem opět druhým až pětadvacátým, že ani tento komentátorský sprint jsem nevyhrál, a že tudíž není kam spěchati...
...a fotografie...? ...pane Doktore, tato potěšila vlka převelice... ...bere za srdce, bere za duši...
...protože tato fotografie má srdce, má duši, a navíc (jako bonus) má uši...
...opravdu, převelice oslovila... =O)
...velice moc líbí... =O)
a co ze hribe(?) lezi?