pes: ale nic si z toho nedělej, já bych si s kompozicí tohoto zátiší také neporadil. Nevěděl bych, z jakého úhlu to zabrat. Pravděpodobně bych odešel s nepořízenou. V duchu bych si říkal: „sakrblé, to je teda zajímavá věc. Ale jak to vyfotit?“ Dny, týdny a roky by plynuly, já bych kolem té věci třeba občas slídil a průběžně si mumlal: „nojo, sakrblé, toto by chtělo nějak vyfotit. Už to tady trčí příliš dlouho. Ale, sakrblé, tak co s tím teda provedeme?“ A zase bych nic nevyfotil. A tak dále...

pes2: sakrblé, a kde to vlastně je?