u prvního mě děsí kompozice a u dalších mírně morfovaný, ale stokrát viděný obsah.
působí to na mě jako školní cvičení, kde už ani neocením tu díru v kalhotech.

minimálně bych to zredukovala...
přijde mi, že ani jeden záběr není nosný a spousta plytkých záběrů mi euforii nepřináší, ani když je to les.