[fs:126] veľmi výtvarné zátišie, monochromatičnosť farebného obrazu ešte viac na mňa zosiľuje jeho pozitivne liečivé účinky ... na moje oči.

kdopak jiný, Miklín! Líbí, jistěže líbí. Jablka jsou tři jako oči a ústa, jako obě ňadra a klín. jako červená, oranžová a hnědá pod víčky.

kolko svetov sa dostava skrze oci do naseho podvedomia a nasledne do vedomia ... staci sa iba hrat ... prima!

me to nebere .. a to vubec

výborné..páči sa mi celá séria v tomto formáte

to je pro mně dokonalý graficky, navíc to působí i svoji poetikou a možná i erotikou ? nechávám to působit a je to síla pane Zdeňku
to jsou ty představy že

líbí se mi to)

.. už jsem něco podobneho párkrát viděl .... tedy to byly většinou obrazy .... jako cvičení se to dobře povedlo ...

líbí... barevně... velice... kruci, vysvětlete mi někdo ten Tomův budík, já tomu nerozumím... :-(

[fs:102] spíš takové kompoziční cvičení s barvou

jej, take pekne jednoduche

...když jsem byl mrňous a ležel o prázdninách v trávě u rybníka, tak jsem při zavřených očích viděl podobné věci... ...za zavřenými víčky proti Slunci se zjevovaly nerůznější objekty a jevy... ...někdy i bytosti... ...a občas za zavřenými víčky proti slunečním paprskům hledím i nyní...

...a také tato básnická fotografie je nejen citlivě „namalovaným“ zátiším se třemi jablky, ale i abstraktním pohledem proti Slunci skrz zavřená víčka...

...a vlkovi se líbí velice moc...

na hovienka neviem, ale mne to nic nehovori

0h/0H, libi