ha!
... barvy na tomto obraze ještě nezaschly ...
... voní mi

Pod slunečníkem
za červenou zídkou
v zahradě pana Moneta
lehounký vánek
dřímá

Sněží
A já se ve tvých stopách vracím
Vítr mi sviští v uších
Však čím jsem blíž
tím méně vím
Tím víc jen tuším

(pod hladinou)
zátiší
To druhé!
(... nejtišší)

!!!! ... 8°)

... ale hezky jsi nalovila :-) ...
... II a BI mi nabízejí nejvíc prostoru ... taková pozvání do neznámých světů mám moc rád...
... I - počátek dne, cesty, příběhu ... symetrie větví jako předznamenání, že každý kopec má po stoupání vrchol a pokud nevzlétnem, musíme sejít i dolů ... a nahoře se -schovaný ve větvičkách- šklebí ďáblík pokušení ...
... BII - asi bych se líp cítil ve čtverci, od pravého okraje po ouszko ... (asi to ale máš odzkoušené, že ...?)

... svět pohledem koukolu setého oranžově nabarveného se mi líbí, aneb kdybych mlčel a jen hleděl, bylo by to lepší