... přiznávám, nejdřív jsem chtěl rychle utéct ... ale... je v tom cosi znepokojivého:
... diagonální rozpětí hladících dětských rukou ... a postavy připravující nebezpečně vyhlížející ostrý předmět ... a ty rudé tkanice...
... raději rychle uteču

* * *
Rozložena
- složena
Žena ze sna
Krásná
Děsná

. . . trojitá tělesná stráž je fajn . . .

... moc pěkný záběr z nedělní přídě Noemovy archy ...

... a hele ...ono to dobře jde i k té indické muzice ... :-) paráda

Lubomíre, na této lahůdkové fotce se mi (kromě všech ostatních kvalit) líbí převelice zachycení naprosté izolovanosti všech spolu(duchemne)přítomných aktérů ... kouzelné! ... každý ve svém světě ... a zároveň každý pod Hradčanama - společným úběžníkem toho všeho ...

... líbí ... asi jsem taky... ten... romantyk ;o)) ...co má tyk ... nebo tik ... tak ...

... ale hezky jsi nalovila :-) ...
... II a BI mi nabízejí nejvíc prostoru ... taková pozvání do neznámých světů mám moc rád...
... I - počátek dne, cesty, příběhu ... symetrie větví jako předznamenání, že každý kopec má po stoupání vrchol a pokud nevzlétnem, musíme sejít i dolů ... a nahoře se -schovaný ve větvičkách- šklebí ďáblík pokušení ...
... BII - asi bych se líp cítil ve čtverci, od pravého okraje po ouszko ... (asi to ale máš odzkoušené, že ...?)

!!!!! ... teda pane Yo...

... velmi výtvarná fotografie ....
... a velmi osobní asociace: hlava houpacího dřevěného koníka, kterého mi před
ix lety vyřezal a pomaloval můj táta ... ten koník měl lidské oko :-)

... děkuju vám všem za poznámky .... docela jsem překlopený :-)
... já sám byl z těchto fotek trošku na rozpacích ... přišly mi takové poněkud "snadné" ... tak byly téměř celý rok u ledu a vytáh jsem je až teď, kdy roční doby skoro dokroužily a nálada těch míst se vrací ....

... pěkné setkání zaoblenin nad letištní plochou :-)

... a komentárik PB :-))

ANO... vizualizované horko!

!!! ... nádherné fotky, ... jak vytažené z alba z dob, kdy každý oblázek z řeky byl drahokamem, kejhání hus nás brzy ráno budilo do slastného vědomí, že jsou prázdniny a nemusíme do školy a koňské odfrknutí bylo řečí, které jsme tak dobře rozuměli ...

... svět pohledem koukolu setého oranžově nabarveného se mi líbí, aneb kdybych mlčel a jen hleděl, bylo by to lepší

... to je tak hezky člověčíííííí ... :-) ... jak může být jedině foto psa pořízené Vlkem ....

.... jak lahodně vyvážená nostalgie po dobách, kdy jsme k létání nepotřebovali letadla ...
... a zem pozorovili z nadhledu většího než metr pětasedmdesát ...
... dík za připomenutí, Lubomíre! :-)

!!! hele, Savický, ty jedeš! :-))) ... ale zpomalený Miklín by to celé zrcadlově otočil (šel z šera do světla) a vynechal tenkou černou dělící linku a to tlustý černý kolem taky ... a už jsem zticha a kušuju :-)))))
( ale tohle pořadí má samo-sebou taky svou logiku ...)

...pěkně to vylezlo, oči lezou z důlků, na toho vylézajícího :-)

... Jane, promiň, že ti do toho kecám, ale ........ jak tak zvolna roluju z jedničky na dvojku a zpět, pozoruju ten kontrast barev, nálad, světla a šera, ...., a to řazení dvojic lamp, skoro bych z toho udělal diptych, sražený na střed, s I. jak je a s odzrcadlenou foto II. .... možná by to vyjevilo další skrytou sílu ...