no vida. ja sem tu druhou nozku uplne minul. vsiml sem si ji, az kdyz to zminil Lubomir. predstavoval jsem si, ze tajne sleduje nejakyho fesaka, co prosel kolem a z toho momenu zustalo jen tohle. v kontextu k tyhle situaci, mi ten tag prisel jako stopa po zminovanem. proste to vypada, i dle uboru, ze by za moznost mit ho, dala vsechno.
no byl to takovej matnej, sedivej den. pripadne rady, jak to vylepsit, samozrejme rad privitam. patlal sem to asi tri hodky a tohle bylo asi nejlepsi, co sem dostal.
celkem fajn to je. mam rad tyhle zabery. jsou trosku "bezny", ale fajn. pripada mi to jak drobna reportaz z ruskych kasaren a nebo veznice. jeden je boss a druhej jeho holka :)
no fotokram moc nevladnu. zvetsovak sem vcira trapil celej den. zatim sem ve stadiu, kdy z toho vic asi nedostanu. nevypada to dobre, kdyz je to nekde pridrzeny. to byla mimochodem moje prvni hp5. chtel se ho vyzkouset. ale prijde mi to takovy sedavy. Lubomir hp5 pouziva a na vysledky akorat tak cubrnim. tenhle film mi proste nejak moc nesedi.
jj. ja sem to zkousel pribrousit, jak rikas. ale nikdy to nedopadlo dobre. je to tady moc videt, tak jsem to nakonec nechal takhle. mam asi 10 ks v ruznych variantach. ja s tou hp5 moc nekamaradim :(
Ondřeji, pokud se ptáš, zda jsem tu větu, kterou cituješ, myslel ironicky, tak směle odpovím, že nikoliv.
Myslel jsem ji tak, jak je, čili bez jakýchkoliv vzkazů mezi řádky.
Ten tag zde opravdu považuji za kompozičně důležitý. Podle mého názoru tu kompozici zachránil. Funguje zde podobně, jako vyvažovací závaží („olůvko“) na ráfku kola automobilu...
Navíc zde při sledování obrazu umocňuje cosi jako levo-pravou dynamiku obrazu... Činí jej dynamičtějším...
A také přináší jakýsi paralelní děj, který to celé obohacuje o další zajímavý plán: autorem toho tagu je pravděpodobně nějaký jinoch, který si zde možná částečně vědomě, ale spíše z velké části podvědomě označil své „teritorium“...
Je to podobná činnost, jako když psík svou močí označkuje patník, anebo když jelent svým parožím rozdírá kůru na kmenu stromu a vytváří tím značku, kterou vymezuje své teritorium...
Zvyk značkování teritoria se táhne miliony let světem živočichů, zvířat i lidí...
No, a zde je mimo jiné zajímavé, jak se na této fotografii prolíná pravěká tradice značkování teritoria s velmi atraktivním výjevem dvou vzájemně komunikujících sousedek ve vchodech do exotických slují..
Ten tag, který je akcentován zaostřením objektivu, s tou „ústřední“ fotogenickou nymfou zdánlivě nesouvisí...
Příběh tagu a příběh nymf existují paralelně, jakoby zcela nezávisle na sobě...
Avšak zároveň – z pozice pozorovatele - se na té fotografii prolínají...
A prolnutí těchto dvou vzájemně nezávislých příběhů na jedné fotografii je velmi zajímavé...
Vzniká tím určité pnutí – cosi, co známe např. z některých filmů Davida Lynche, kdy je občas na vteřinku kamerou akcentováno něco, co vůbec nesouvisí s hlavním dějem. A ten akcent se už třeba v žádném dalším záběru znova ani neobjeví, ale přesto pocitově jakousi setrvačností hraje dál a umocňuje tu zvláštní atmosféru...
Takhle nějak to zde na mne působí...
A když k tomu všemu přihodím již dříve zmiňované luxusní světlo a bizarnost exotické uličky, tak nestačím žasnout (bez ironie), co všechno na této fotografii je...
Takže abych předjel nedorozumění, tak rád zopakuji, že pro mne je tato fotografie velmi výjimečná, a že mne doopravdy nadchla...
hezká věc...
leč přijde mi technicky trochu nedodělaná
ještě by to chtělo (imho) trochu na ní kouzlit a lokálně to trochu přibrousit
plus já bych si v tom našel pěkný výřez - ale do fotek se neřeže, asi teda ... nebo ne alespoň tolik moc, kolik bych si tady říznul ;-)
dekuji prevelice Lubomire :) urcite se na tom najdou mouchy. priznam se ze je to vicemene cvak bez mireni, ale jakz takz sem to trefil. ale jeste jednou diky.
. . . . . . .
Jan Andráš
...
Ivo Hausner
<>
Milan Ulrich
S(2) <>
Tomáš Szépe
...
Ivo Hausner
S(3) sparťanský život
Matúš Mudroch
tim spis, ze ani nemam predstavu, co je to za lidi a proc si je fotil.
<>
Milan Ulrich
btw pomery stran toho ramecku mi zpusobujou fyzickou bolest.
<>
Peter Hlôška
### embark
Ana Trninić
. . . . . . .
Jan Andráš
... jazz
Ianus Germanicus
S(3) sparťanský život
Matúš Mudroch
... jazz
Ianus Germanicus
<>
Milan Ulrich
<>
Milan Ulrich
stačilo by někde trochu víc kouzlit pod zvětšovákem nebo ve fotošopu...
<>
Milan Ulrich
...
Ivo Hausner
Myslel jsem ji tak, jak je, čili bez jakýchkoliv vzkazů mezi řádky.
Ten tag zde opravdu považuji za kompozičně důležitý. Podle mého názoru tu kompozici zachránil. Funguje zde podobně, jako vyvažovací závaží („olůvko“) na ráfku kola automobilu...
Navíc zde při sledování obrazu umocňuje cosi jako levo-pravou dynamiku obrazu... Činí jej dynamičtějším...
A také přináší jakýsi paralelní děj, který to celé obohacuje o další zajímavý plán: autorem toho tagu je pravděpodobně nějaký jinoch, který si zde možná částečně vědomě, ale spíše z velké části podvědomě označil své „teritorium“...
Je to podobná činnost, jako když psík svou močí označkuje patník, anebo když jelent svým parožím rozdírá kůru na kmenu stromu a vytváří tím značku, kterou vymezuje své teritorium...
Zvyk značkování teritoria se táhne miliony let světem živočichů, zvířat i lidí...
No, a zde je mimo jiné zajímavé, jak se na této fotografii prolíná pravěká tradice značkování teritoria s velmi atraktivním výjevem dvou vzájemně komunikujících sousedek ve vchodech do exotických slují..
Ten tag, který je akcentován zaostřením objektivu, s tou „ústřední“ fotogenickou nymfou zdánlivě nesouvisí...
Příběh tagu a příběh nymf existují paralelně, jakoby zcela nezávisle na sobě...
Avšak zároveň – z pozice pozorovatele - se na té fotografii prolínají...
A prolnutí těchto dvou vzájemně nezávislých příběhů na jedné fotografii je velmi zajímavé...
Vzniká tím určité pnutí – cosi, co známe např. z některých filmů Davida Lynche, kdy je občas na vteřinku kamerou akcentováno něco, co vůbec nesouvisí s hlavním dějem. A ten akcent se už třeba v žádném dalším záběru znova ani neobjeví, ale přesto pocitově jakousi setrvačností hraje dál a umocňuje tu zvláštní atmosféru...
Takhle nějak to zde na mne působí...
A když k tomu všemu přihodím již dříve zmiňované luxusní světlo a bizarnost exotické uličky, tak nestačím žasnout (bez ironie), co všechno na této fotografii je...
Takže abych předjel nedorozumění, tak rád zopakuji, že pro mne je tato fotografie velmi výjimečná, a že mne doopravdy nadchla...
=:o)
<>
Milan Ulrich
leč přijde mi technicky trochu nedodělaná
ještě by to chtělo (imho) trochu na ní kouzlit a lokálně to trochu přibrousit
plus já bych si v tom našel pěkný výřez - ale do fotek se neřeže, asi teda ... nebo ne alespoň tolik moc, kolik bych si tady říznul ;-)
<>
Milan Ulrich
<>
Milan Ulrich
na to mne spolehlivě nachytáš...
takže líbí...
opravdu líbí...
pro vlčí vnímání velmi pěkná fotografie...
jak se říká: fotografie s příběhem a duší...
=:o)
pes: deklaruji, že zde nebudu vstupovat do následujících debat o kompozici a náklonu...