Tomasi, klidne se chechtej. Zase sis to precetl jinak, nez to bylo mysleno, v tom jsi mistr nad mistry. Bez urazky, ale vskutku nekdy nevidis, co se ti dotycny snazi sdelit, byt mnohdy neobratnou formulaci. Hlavne tady nejde o obecne platnou pravdu, ale jak to kdo (subjektivne) vnima. Ja tvuj pohled chapu a respektuju, ale sam to vnimam jinak a jini jeste treba jinak. O nic vic tu ani od zacatku neslo.

LV: mne to je lito, ale ja se ted prave vratil z toho baselu, a musim s hlavou praskajici dojmy pouze konstatovat, ze ten tvuj pokus o skatulkovani, do jake miry je co realisticke, jak jsou kde videt tahy stetcem ci nikoli, popripade do jake miry byla nekde na pocatku fotografie, mi prijde jako neco naprosto absurdniho, asi jako poznamky cisare Josefa v Amadeovi o tom, ze Mozartova skladba mela prilis not..

Existuji dobre a spatne obrazy, a takove, ktere mne nejak necim probudi ci ne.

Zbytek je, Lubosi, jakkoli mne mrzi, ze to tak bez obalu rikam, o nicem.

To s tim digitalem a Vermeerem, tjo, checht :-)

do pátku jsou ve zlíně, v budově č.32 ve svitu vystavený bakalářský a magisterský práce grafickýho designu, reklamní fotografie a prostorové tvorby. 3., 4. a 5. patro.
kdyby jel nekdo kolem....

take je bez debat, ze forma bez obsahu je k nicemu, stejne ale take obsah bez formy (nebo i bez vhodne formy, presneji)

Jitko, ja souhlasim a myslim, ze si to, co jsme oba napsali, vubec neodporuje. To bych musel psat nejakou delsi esej, abych to vse zahrnul. Primarni je urcite "co" a sekundarni je "jak"... Ale kdyz se mi nelibi nektery z moznych "jak-u", napr. nektery zpusob zpracovani/techniky, tak abych tu fotku/skladbu/sochu prijal, tak to uz musi byt extra "co".

A je jasne, ze kazdy zpusob zpracovani/techniky ma sve vhodne namety, ktere k nemu pasnou. Dalo by se to stale vice upresnovat, ale do delsich eseji se poustet vskutku nehodlam.

teprve se to chystam cele precist, utrzky se mi zdaly hodne zajimave, ale v reakci ted na Martina - vysledek podle mne neni o mediu, tedy digitalu, analogu, stetci, papiru, technice, ale o tom, co sdeluji, jak to umim sdelit (prostrednictvim jakehokoliv media) a co si umi divak ze sdeleneho odnest, technika, smer, styl je vedlejsi. Je to jen prostredek a zalezi na tom, jak s tim prosredkem umim zachazet. Jasne ze nektere styly, techniky jsou obecne srozumitelnejsi, pristupnejsi a - libivejsi. Ale to uz mozna vrstvim neco, co uz tu bylo receno. A za chvili musim pryc, takze si to cele musim nechat na pozdeji.

no, ja ty omalovanky (v tom smyslu jak je chape Lubos) take prilis moc nemusim. pocitove vnimani rozdilu mezi nejakou omalovankou (ve zde zamyslenem vyznamu) a napriklad malbami zminovaneho Vermeer mohu prirovnat k rozdilum, ktere citim u analogu (s jeho jemnym, dalo by se rici az takovym "kulatym" podanim) a digitalu (s jeho az uchylnou sterilitou). a to prosim proti digitalu jako takovem nic nemam, jen se mi nelibi.

neco v tomto smyslu sem si odnesl, z toho, co psal Lubos, jestli jsem to pochopil spravne.

byste si měli dát do pondělka pauzu
nebo se úplně vyčerpáte, vy dva
hyperrealističtí diskutéři
...
alou ven na sluníčko!!
;-)

pes: samozrejme take muze existovat treba abstraktni malba podle fotograficke predlohy, anebo figuralni malba podle kresby krajiny apod. (jenom ted hlasim, ze o tom vim - pokousim se nyni neslusne predbehnout dalsimu nedorozumeni... ;)

Tomasi H., myslim se, ze by se nemely smesovat dohromady tyto dva pojmy:

"realisticka malba"
a
"hyperealisticka malba"

to jsou dva rozdilne pojmy (coz pri svem vzdelani urcite velmi dobre vis...)


do skatulky „realisticka malba“ se v urcitem zjednodusenem smyslu vejde mnoho klasickych maleb - napr. od Antonína Slavíčeka, Hynaise, Mařáka a tisíců dalších autorů z různých časových období, včetně řady současníků, protože i někteří naši současníci se zabývají malbou realistickou (a jiní malbou hyperrealistickou).

pokud bych se to měl pokusit definovat velmi zjednodušeně, tak na realistické malbě jsou ještě pořád vidět tahy štětcem, kdežto hyperrealistická malba je už natolik „vymazlená“, že na ní ty tahy štětcem vidět nejsou (téměř), a taková malba více evokuje fotografii...


Já vím, že je to složitější, a že někteří staří mistři kladli přes sebe natolik jemné vrstvy barev (a rozmývali je), že se v mnohých jejich plochách se tahy štěcem téměř ztrácí – prakticky nejsou vidět...

a třeba Vermeer, jehož obrazy mám velmi rád, by možná mohl být zařazen to škatulky hyperrealistů...

Ale přes to je to něco úplně jiného (což vlastně svými slovy sice říkáš také, ale je zde to ono nezbedné slůvko „ale“...)


Tomasi H., já vím, že ty to víš, a ty víš, že já to vím (to je konstatování jak z amerického rodinného seriálu;))


O to více mne mrzí, že už po několikáté předstíráš, že jsi nečetl to co, jsem skutečně napsal. A i když jsem roztržitý chaot, tak na některé zásadní formulace si dávám pozor:

čili konkrétně:

ve všech svých vstupech, ve kterých jsem zanechal výraz „omalovánka“, jsem zároveň psal, že mám na mysli hyperrealistickou malbu podle_fotografických_předloh...

čili „omalovánka“ je takový můj pracovní terminus technicus, a opakuji (s vlčí drzostí asi už po páté;)) že se jedná o hyperrealistickou malbu podle_fotografických_předloh...

takže mi prosím nepodsouvej to, co jsem nenapsal...



rozdělme si to teda přehledně do tří pracovních škatulek:

a: realistická malba

b: hyperrealistická malba

c: hyperrealistická malba podle fotografické předlohy

(někdy se tyto kategorie mohou vzájemně prolínat – například Helnwein maluje sice podle fotografií, ale zároveň přimalovává mnohé podle své fantazie, a některé jeho obrazy mohou být namalovány zcela bez fotografických podkladů - to nevím, ale předpokládám;)

samozřejmě teď se nechci rozjíždět v nějakém škatulkování, ale opět (tak jako je tvým standardním debatním zvykem;)) mi podsouváš něco, co jsem nenapsal, takže se to pokouším co nejvíc zpřehlednit...

aby v té naší debatě nebyl nevěstinec (česky řečeno bordel)


a nyní ještě zpět k podobenství:

dokonce i v death metalových kapelách najdeš naprosto špičkové muzikanty – někteří z nich jsou virtuózové...

ale i když jsou mezi nimi virtuózové, tak si death metal nepouštím, protože to prostě není můj hrnek čaje...

a nemám v úmyslu se do poslouchání death metalových kapel nutit jen pro to, že někteří z jejich členů hrají virtuózně...

a takhle nějak podobně to mám i s tvorbou Helnweina...

možná to takto nějak podobně cítí také Tom B/W...

takže Helnweina (podle toho, co jsem od něj viděl) vnímám pravděpodobně obdobně jako Tom B/W...



působí to na mne tak, že vedení Galerie Rudolfinum se poslední dobou chová čím dál víc tržně, takže pražští radní mohou alespoň zde být spokojeni, že Rudolfinu nemusí přidělovat peníze...

(i když je zároveň fakt, že koncertní síň Rudolfina bude asi pořád silně prodělečná, a to i v případě, že by bylo do posledního místečka narváno na všech tamních koncertech)


Tomasi H. a Pisto M., omlouvam se za mozna prilis agresivni vyzneni nekterych vlcich vyplodu...

ale v kazdem pripade: tato vasniva debata je docela dobrou rozcvickou...

=:o))

ale nevim, esli to uplne patri do tohodle fora

halal anal je imho cajk (pokud pak někomu nepodáš ruku)

Vlku (to neni prijmeni, specialne pro TB), ono je to tak, ze zdaleka ne kazda realisticka malba ma puvod ve fotografii, dokonce vetsina takovych obrazu vznikla jeste pred vynalezem fotografie.
Krome toho, i u tech ktere na bazi nejake fotografie vznikaji vetsinou ten malir ten obrazek nepremalovava, ale cosi dalsiho do nej vnasi. Pripadam si trochu bezradne, kdyz o takovych samozrejmostech mam psat, abych byl uprimny.

Precti si jeste jednou muj druhy repastovany odstavec :-)
To jestli neco je nakonec dobre nebo ne opravdu zalezi na detailech. Presto jedno dilo obdivujes a jine ti prijde kycovite nebo smesne.
Jestli to chces zkoumat u fotografii, malby nebo muziky je vlastne jedno.
Rozdil mezi tou "lift-music" a kvalitnim jazzem slysis na prvni poslech, ale presto je oboji hrane na stejne nastroje, ma to stejnou formu.

Kdyz dva delaji totez, neni to nikdy totez, Vlku.

TB: no, ja jsem si rikal, ze to bude neco ve smyslu: "zeru halal, soustam anal" ale preci jenom mi ta hyperbola od tematu prisla na nekoho jako jsi ty dost krkolomna.

;))

Tomasi H., a toto je opravdu pekne formulovano: "Myslim si, ze ac se to zda nepravdepodobne, tak az na vyjimky vyznavame v podstate podobne hodnoty."

jo, asi ano... :)


Pisto, omalovanky to nazyvam proto, ze se mi doposud nepodarilo vymyslet vyraz, ktery by presneji vystihoval proces vzniku hyperrealisticke malby podle fotografickych podkladu (mam k tomu sve duvody - vysvetlim nekdy u piva...)


a Beethoven? tak to je cajicek...

pust si neco poradneho, treba od Stravinskeho, Varèse, Sostakovice, Haby, Stockhausena apod...

nejvetsi narez je Sveceni jara v podani Dallas Symphony Orchestra s jiz zesnulym dirigentem jmenem Eduardo Mata...

doporucuji...

kam se hrabou metalisti...

ale to jsem uz mozna nepatrne odbocil...

nevite nekdo, o cem jsme si to vlastne puvodne povidali?

;))

LV: mne ale neslo o problem obsah X forma, pokud tedy vznikl ten dojem.
Prislo mi jasne ze to pro co razim terminus technicus omacka neni to same co se oznacuje slovem forma.

Myslim si, ze ac se to zda nepravdepodobne, tak az na vyjimky vyznavame v podstate podobne hodnoty.
Nicmene, vetsina prikladu kdy nejaka komercni muzika je zpracovana do nevtirave jazzove formy u mne vyvolava prchaci reflex a prodava se pod pojmem "lift-music" nebo "easy listening".
I kdyz... jednou jedinkrat jsem ve vytahu v jednom nakupnim stredisku uslysel cosi, co mne zanechalo svoji kongenialitou stat s otevrenymi usty. Jakysi pan zpival k pomerne jednotvarnemu rytmu slogan "if you want to be rich, you must be a bitch"

:-)

nojo, ale pane profesore, Vy jste si zacal vetou:
"jsou to takove omalovanky"
uznavam, ze som sice troska zabocil do inej temy, ale snad to lepsie vsvetlil tomas ze svycar. ale po druhom prispevku mam pocit, ze to k Vam nedoslo.

ano, mozno Vas zajima ziva hudba a jazz, ale to neznamena, ze si dovolite tvrdit, ze bethoven je "takove hudebni cviceni pro deti"

hustej lenght

Pisto, ty jsi zde otevrel dalsi nove tema, do ktereho se mi prilis nechce.

Nezabyvam se prilis tim, kdo a co nazyva umenim, a co umenim nenazyva.

Takoveto skatulkovani neni pro mne podstatne, to rad prenecham jinym...

to, ze neco nazvu bombastickou_komercni_produkci prece neznamena, ze tvrdim, ze to neni umeni...

(poctiva komerce je jiste take umenim...)

ne, do takoveto zvytecne debaty opravdu nejdu...

a s tim rysovanim to prosim ber jako metaforu...

hyperrealisticti maliri si sice casto rysuji pomocnou ctvereckovanou sit (ktera potom neni videt), ale nemyslel jsem tim doslovne rysovani stetcem podle pravitka behem nanaseni barev na plochu...

bylo to jen podobenstvi (proto jsem to dal do uvozovek...)

i když je fakt, ze od zminovaného Kupky mám radeji jiné malby, nez zrovna ty jeho „geometricke“...

(ale opravdu netvrdím, že ty Kupkovy „geometrické“ malby nejsou umením, tak velkej magor snad jeste nejsem... ale jinak magor jsem, to mas urcite pravdu... ;))



Tomasi H., zkusim se kouknout do sklepa, v jakem stavu je muj zanedbany bicykl, ale obavam se, ze do nedele to do Art Basel pravdepodobne nestihnu...

ale dekuji za inspiraci...

a vubec, rad bych videl neco z tech artistickych pokladu, o kterych se zminujes...


nyni specialni podekovani za pripomenuti tohoto tveho zasadniho odstavce:

"Staci se zamyslet nad tim, jak propastne rozdily v ucinku mohou byt napriklad mezi dvema fotografickymi portrety, byt se u obou muze jednat o hyperrealisticke znazorneni jakesi skutecnosti."

nojo, sakrble, ale to muze byt podobne, jako kdyz se fanda death metalu snazi vysvetlit magorovi do jazzu, jake jsou nuance mezi jednotlivymi death metalovymi kapelami...

zajimave to urcite je...

uplne vsechno je zajimave...

ale vis, co se rika: kazdy z nas se stava tim, co konzumuje...

a casu je malo...

a tak si teda zbloudily jedinec vybere to, co je mu nejak prirozene blizke, a co ho nabiji nejakou pozitivni energii (anebo energii negativni – proti gustu zadny disputat...)


v kazdem pripade mne u malby casto nejde az tak o konkretni obsah, ale spis o to, jak se malir porval s hmotou a plochou...

ale asi jsem opravdu deviant...

malbu skutecne vnimam spise jako ten drive zminovany jazz...

obzvlast rad mam malby abstraktni, kde uz nejaky konkretni obsah byva spise jen „reliktnim zarenim“...

to ma bliz k hudbe...


jo, a minule jsem zapomnel dodat, ze ti nejlepsi jazzmani nejen delaji svatek z obycejnych banalnich nametu, ale ze zaroven umi pretransformovat i bombasticke_drijacnicke_popove_komercni_vtirave apod. melodie (a rytmy) do velmi nenasilne a fajnove hudby...


takze opet se vracim k tomu, ze na tom zakladnim tematu mne az tak nezalezi, spise mne zajima, zda z „toho cehokoliv“ nekdo dokaze vyrobit cosi jako neokazalou, nebombastickou, temer nenapadnou, neukricenou, „tichou“, „civilni“, ale pres to skvelou hudbu...


ja o tom konkretnim obsahu casto ani vedet nechci...

zajima mne ziva hudba, a to i v malbe...


doufam, ze jsem to vysvetlil dost jasne...
;))

už cení tesáci ;)

;)))