normálně sem si řikal "to by bylo dobrý, kdyby tahle fotka byla od toho samýho člověka, co dělal tu divnou louži s budrem a houpačkou". a vono jo. ;)
fwiw.

pes3: a ještě jednou speciální díky Lukášovi za včerejší opravu mé hrubé technické chyby. Pomohlo mi to uvědomit si lépe některé optické jevy.

O naklonění roviny papíru a zároveň naklonění roviny filmu ve zvětšováku jsem včera večer také dumal. Chtěl jsem se o tom zde dnes ráno zmínit. A předpokládal jsem, že Lukáš to rozcupuje a napíše, že to nemůže fungovat. Ale nevěděl jsem, proč by to nemohlo fungovat. Jsem teď překvapen, když zde nalézám potvrzení (a to i od Lukáše – pokud jsem to pochopil správně), že by to fungovat mohlo... :))

pes: Matěji, díky za informaci. :)
pes2: Martine, díky za informaci :)

Tome, podívej se na "Scheimpflugovo pravidlo".)

po tomto vydatnem prisunu informaci mam pocit, ze bych mel odhalit jeste nejaky nezmineny postup, ale mohu jen konstatovat, ze Tomas ma pravdu. ;)

jedna se o scan negativu, tak tu snad jeste je urcita prilezitost technickou kvalitu vylepsit.

mk - ha, dik! takze ostrost po cele plose se da pri restituci zaridit vzajemnym "protinaklonenim" roviny negativu vuci rovine papiru, to sem nevedel (a to sem kulhanka kdysi precet celyho, ach ta pamet). takze tilt blur jako neco, na co je treba pamatovat pri kompozici bez shift skla teoreticky odpada, problemem je jen ten crop.

add fotka - děsně mě irituje technická kvalita tady, adjustace, tonalita a "zrno".
tudíž je mi nějaký srovnání vertikál už docela buřt. :)

nedalo mi to a něco jsem k tématu sejmul z prastaré červené knihy, co se mi tu válí. :) Černobílá Fotografie, Jaroslav Kulhánek, 1956, Orbis - Praha

http://img690.imageshack.us/img690/9139/shift1i.jpg
http://img684.imageshack.us/img684/7025/shift2e.jpg
http://img576.imageshack.us/img576/2277/shift3.jpg

Dodám ještě, že se mi tato fotografie líbí. Fascinuje mne. A proto mne mrzí, že není vyfocená na velký formát. Takže zde souhlasím zároveň s Vojtěchem. Ano, tato fotografie by si bývala byla zasloužila velkoformátové nářadí.

no... nebudu tu vplouvat do výraznějších srovnanýchsvislickomentářových vod. Už jsem tu byl hodněkrát a pořád jsem nemohl přijít na to, proč mě to vlastně zajímá. Přišel jsem na to. Na té fotce pro mě nic není, jen to, že jsou srovnané svislice ji uměle posunulo na rovinu architektonických a precizních fotografií, kde bohužel nemá co dělat (jinak samozřejmě deformace školou). Tedy, hledal jsem to opodstatněné precizno (snad to teda jde pochopit). Jinak, napadlo mě, že ten zbořený barák napravo by si to velkoformátové srovnané náčiní možná zasloužil, bo mi tam pořád utíká zrak do těch skvělých sutin.

mne by se to moc chtelo libit, akorat je to malo precizni nebo malo ledabyly

pes: ohledně restituce na této konkrétní fotografii je zatím podle mého názoru nejblíže k pravdě Tomáš. Ale je také možné, že to Matěj udělal jiným způsobem. Jsem tedy velmi zvědavý, co napíše Matěj. V každém případě bych si toho asi nevšiml bez první Tomášovi poznámky. A různé úvahy na toto téma mne velmi zajímají. Mám rád technické hádanky. Navíc jsem autorem několika různých vynálezů, ze kterých jsem měl kdysi radost, ale jen do okamžiku, kdy jsem zjistil, že nefungují... :))

Milý bdělý Lukáši, asi máš pravdu. Zdá se, že jsem to vymyslel blbě. Teď to nemohu empiricky ověřit, ale když si to pokusím s pomocí skromných zbytků ztrouchnivělých mozkových buněk představit, tak se mi tvůj názor jeví jako logický (i když na první pohled působí překvapivě). Člověče, to je velice zajímavé!

Princip restituce při fotografování je jasný. Ale restituce při zvětšování lze dosáhnout asi skutečně jen pomocí naklonění papíru či vyklonění osy zvětšováku. To se stává mně. Protože u mého zvětšováku Opemus nelze nastavit úplně přesně kolmost jeho hlavy proti desce, tak mám na veškerých svých papírových zvětšeninách tak trochu nechtěnou anti-restituci. Nedokážu nazvětšovat obdélník – vždycky z toho vznikne trochu lichoběžník. =oO

Ale abych to nezamluvil: děkuji ti za vyvedení z omylu ohledně utopické vize restituce pomocí posuvu objektivu ve zvětšováku. To možná také vysvětluje fakt, že nevím o zvětšováku, který by možnost restituce nabízel... :))

tak naklapeni rovin s filmem a objektivem vuci rovine papiru v tomhle smyslu taky funguje, ale vic nez velmi jemny korekce s nim udelat nejde, protoze udrzet ostrost po cely plose ve chvili, kdy vsechny tri roviny nejsou rovnobezny, je prakticky nemozny - alternativne to vyzaduje 1) zaber, jehoz kompozici neublizi ani povinnej crop, ani ten tilt blur (rovna se myslet na to uz pri foceni), a zaroven 2) zvetsovat s dostatecne nizkym faktorem zvetseni, aby nemohlo byt videt zrno (ze zadny temny komory sveta nikdy nevzeslo nic moc osklivejsiho nez print s lokalne neostrym zrnem).

takze co nam ted rika logika o zpusobu vzniku tohohle obrazku? :)

milý Vlku, kdybys ve zvětšováku posouval objektivem do strany, tak se souběh/rozeběh přímek na fotografii nezmění.... bohužel.
tohle je potřeba řešit při snímání (jde o to, aby film byl v rovině s rovinou, jakou fotíš) a nebo potom při zvětšování naklopit papír. samýotný posun filmu při zachování paralelity všech roviny nezmění nic (leda by ten objektiv velmi krutě geometricky zkresloval).

I když teď mne napadlo, že s tím universálním světelným zdrojem (pro kinofilm a 6x6) to asi nebyl úplně dobrý příklad. V tomto univerzálním kondenzoru jde do značné míry o zachování jeho úhlové velikosti, která je při použití vzájemně odlišných zvětšovacích objektivů pro kinofilm a 6x6 (s ohniskem cca 50 mm pro kinofilm a 80 či více mm pro 6x6) nakonec tak nějak podobná. Kdežto kondenzor pro zvětšovák, který by umožňoval restituci, by musel mít větší úhlovou velikost. Takže pokud by byl podobně velký, tak by musel být umístěn blíž k rovině filmu. Anebo by musel být ještě větší. Zkrátka měl by větší optickou mohutnost. Čili přece jen by zde byl větší nárok také na kvalitu kondenzoru a zdroje světla.

A také by v takovém kinofilmovém zvětšováku (který by dovoloval zmiňovaný posun objektivu v rovině kolmé na jeho osu) musel být nadstandardně dobře vyřešený zdroj světla, aby vykryl větší plochu - hodně velký kondenzor apod. Ale toto je asi dobře řešitelné. Prostě světlený zdroj by byl větší, jakoby třeba pro zvětšování středního formátu (podobně, jako u univerzálních zvětšováků pro kinofilm a zároveň 6x6). Takže s rovnoměrností světelného zdroje by nemusel být žádný výraznější problém.

Matěji, na téma restituce kinofilmových záběrů ještě dumám, zda neexistuje nějaký zvětšovací přístroj, který by dovoloval posun objektivu nejen v osovém směru, ale do určité míry též v rovině kolmé na jeho osu (podobně, jako u měchových fotoaparátů). To by byla skvělá věc (i když by kladla zvýšené nároky na kvalitu zvětšovacího objektivu). O takovém zvětšováku sice nevím, avšak to neznamená, že neexistuje. :)

Takže teda přihazuji další pokus o vysvětlení úkazu. Kdo přihodí pátý?

Poskládaný je to pěkně, ale táhne mi to doprava, ten hlavní motiv bych dal doprostřed.

pěkně poskládaný :)

To takhle nejde normálně vyfotit?

uz jsem chtel zacit vysvetlovat, ale pan Vlk tu dal podnet ke hre, tak by to snad bylo moc brzy :)

Tato fotografie mne fascinuje.

pes: Tomáš má dobrý postřeh. Já bych to asi přehlédl.

Anebo že by to bylo sejmuto objektivem shift? To by byla frajeřina, protože shift je nákladný vercajk.

Také by to mohla být nakloněná rovina papíru pod zvětšovákem při hodně zacloněném zvětšovacím objektivu.

Takže jsou zde už tři možné způsoby vysvětlení úkazu. Kdo přihodí další?

srovnávání vertikál crop toolem ve photoshopu? :)