jako instalace ok

Dalším dramatickým detailem vícevrstvé fotografie, vyprávějícím o nekonečném boji člověka s florou a faunou, jsou přízračné řady ostnů na venkovním parapetu okna, zabraňující potomkům dinosaurů (zejména holubům domácím) přistávat na parapet, chytat na něm lelky a znečišťovat jej výměšky. Člověk městský možná vyhrál bitvu, nikoliv válku. Je pouze otázkou času, kdy z Indie přiletí holub fakír, který naučí holuby domácí nerušeně relaxovat v leže na ostrých hrotech...

:)

Nezapomínejme také na fakt, že už i v těch samotných papírových fotkách, původně nalepených na listy rostliny, je obsaženo dřevo stromu. Jaké pocity ta nevinná chodbová rostlina musela mít, když na její povrch byly lepeny ty „podivné, morbidní obrázky“ obsahující zbytky jejího většího rostlinného bratra - smrku, zavražděného (poraženého) před tím kdesi v lese?

Teď vidím, že jsem panu vrátnému křivdil. Tento příběh je však svědectvím složitosti světa, ve kterém snad nelze učinit nic dobrého, aby to zároveň neublížilo něčemu či někomu jinému. Pan vrátný to zřejmě myslel dobře. Chtěl zachránit zdraví křehké rostliny. Tím však nepřímo způsobil, že někde jinde byl „zbytečně“ poražen strom. Protože k výrobě knihy s papírovými stránkami, ke které došlo do určité míry následkem původně dobrého úmyslu pana vrátného, bylo mimo jiné pravděpodobně použito dřevo smrku.

LV: malo to aj druhú stránku ten príbeh
on ju mal asi rád tú radstlinu, pán vrátny
a bál sa o ňu
ja som nevedel, či to rastlina v zdraví prežije, keď som na ňu páskou lepil tie fotky.

jj, dobry, ja myslel, ze to tu uz bylo. fajn do serky, fajn sama o sobe.

"... volalo sa to "fotografia ako kvet".
potom to pán vrátny zatrhol, a tak som z tých fotiek urobil knižku. ..."

Podivuhodná akce, jímavý příběh, kuriosní performance.

Nerovný souboj svobodného tvůrčího ducha s přízemně smýšlejícím dozorcem budovy. Lišácký tvůrčí duch však zvítězil!

Jsem nadšený!

:D:D:D:D